Lubica Trubíniová

Laudatio na Lubicu Trubíniovou
laureátku Ceny Josefa Vavrouška za rok 2000

Dámy a pánové, vážení přátelé!

Svět nás, kteří se ve své práci zabýváme životním prostředím, je stále ještě celkem malý a tak se mezi sebou potkáváme. I proto jsem velmi rád, že porota svým rozhodnutím o laureátech za rok 2000 tento svět rozšířila. Podruhé v historii Ceny Josefa Vavrouška je totiž cena dělená: polovina ozdobí Slovensko a polovina zůstává v České republice, tentokrát znovu na Moravě.

Cena zdobí: je-li však na Slovensku krásná žena, která rozhodně není jen pro ozdobu, je jí – ¥ubica Trubíniová. Vzděláním a původní profesí je ¥ubica stavařka, environmentální odborností geoložka a specialistka na energetiku. Po tři roky po absolutoriu se věnovala inženýrskogeologickému průzkumu a po aspirantuře jí jako mnoha jiným otevřel svět listopad 89. ¥ubica se začíná plně věnovat souvislostem své profese se životním prostředím: vedle dlouhé řady prací, jež zde není možno ani zmínit, se zabývá Vodním dílem Gabčíkovo-Nagymáros a postupně všemi slovenskými jadernými elektrárnami, již existujícími i teprve projektovanými. Začíná působit v politice i na mezinárodním poli, zažívá velká vítězství i velké čestné prohry. A postupně si získává úctu: aš pracuje pro národní podnik nebo pro radikální environmentální organizaci, její profesní názor se nemění ani o slovíčko; ve chvíli, kdy nemůže plně věřit politice, pro jejíž zelenou větev toho tolik udělala, vzdává se jí; vykonala mnoho pro své Slovensko, ale v Duchovním parlamentu, spojujícím Slovenskou a Českou republiku, pomáhá naopak překlenout cézuru, jež hrozí mezi přáteli vzniknout.

¥ubici je lhostejná moc jejího společenského protivníka: klidně a věcně oponuje největším podnikům stejně jako americkým investorům, jimž v akci Tatragate znemožní přeměnit Vysoké Tatry na konzumní rekreační park. Na rozdíl od některých svých kolegů však ¥ubica nikdy nestaví jen hráze: vždycky přináší i konstruktivní, pozitivní alternativu. Zakládá Radu Energie 2000, po zásluze dostává prestižní cenu Nadace Sasakawa za projekt Aktivity za environmentálne prijateµnú Energetickú politiku Slovenskej republiky, je hlavním tvůrčím duchem alternativního návrhu Energetické politiky Slovenské republiky. Myslím, že zde trochu nezvykle zaslouží ocenění i Rada Nadace Charty 77, která plně respektovala názor poroty, ale především ¥ubinu kompetentnost a současně snahu vždycky nalézt společné řešení. A to je poslední z velkých zásluh ¥ubici Trubíniové: svou profesní zásadovostí, lidským rozhledem a ženskou citlivostí kultivuje naši společnost.

Cena Josefa Vavrouška se letos ocitá ve čtyřech rukou. Jsem si jist, že Josef, který jejich práci dobře znal, by je dnes stiskl s velkým potěšením.

Ivan Rynda.