Mikuláš Huba

Laudatio na Mikuláše Hubu,
laureáta Ceny Josefa Vavrouška za rok 1996


RNDr. Mikuláš Huba, CSc.

Pochází z rodu, který dal Slovensku řadu vynikajících umělců a vědců.Vystudoval na Komenského univerzitě v Bratislavě a od konce studií pracuje jako vědecký pracovník na Geografickém ústavu SAV, kde se soustavně zabývá problematikou environmentální geografie.

Od poloviny sedmdesátých let působil Mikuláš Huba ve Slovenském zväzu ochrancov prírody a krajiny (SZOPK). Byl aktivním předsedou sekce ochrany lidové architektury a spolu s kolegy se mu podařilo zachránit řadu památek slovenského lidového stavitelství, např. Mlýny v Kvačianskej dolině a dřevěnou vesničku Vlkolínec u Ružomberoku, která se pak stala světovým kulturním dědictvím UNESCO. Pod jeho vedením se nejaktivnější a pak celá městská bratislavská organizace SZOPK vymanila z komunistického vlivu již několik let před rokem 1989. Dr. Huba byl spoluautorem návrhu národního parku Podunajsko a iniciátorem významné kolektivní publikace „Bratislava – nahlas“, která za totality přesně formulovala problémy trvalé (ne)udržitelnosti hlavního města Slovenska. Těsně před listopadem 1989 se stává vůdčí postavou celého SZOPK, těsně po něm organizuje Fórum ochrancov životného prostredia a stává se jeho mluvčím. V roce 1990 přichází jako nezávislý poslanec do Slovenské národní rady a do konce volebního období 1992 je předsedou Výboru životního prostředí a ochrany přírody SNR. Z titulu této funkce se aktivně zúčastnil i práce Federálního výboru pro životní prostředí a světového summitu v Riu de Janeiro. Na podzim roku 1992 spoluzakládá federální Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) a po rozdělení republiky se stává předsedou slovenské STUŽ. V roce 1995 se obětavě zúčastňuje záchranných prací v Roháčích při hledání Josefa Vavrouška a jeho dcery.

Z publikační činnosti Mikuláše Huby lze vzpomenout např. spoluautorství knihy Ohrožená planeta. Odborné práce publikuje v Geografickém časopise. Záslužná je i jeho autorská, redakční a organizátorská práce při vzniku řady publikací, např. „Ponovembrové Slovensko I-VI“, „Šok z prosperity“ I -III., „SOS Slovensko: Slovenské lesy – otázka existenčná“, studie o dřevěnicích a další.

Mikuláš Huba spojuje špičkovou odbornost s ryzím charakterem a lidskou obětavostí. Svým životem příkladně naplňuje heslo „Mysli globálně – jednej lokálně“, přičemž pro globální myšlení přináší vlastní originální podněty.

Igor Míchal, 1997