Miroslav Šobr

Představení počinu:
Z mého pohledu je výjimečným počinem realizace ekologicko-osvětového projektu ZAHRADOU POZNÁNÍ 2013 – 2018. Tento šestiletý projekt města Strakonic originálním a inspirativním způsobem představuje krajinu jihozápadních Čech – historického regionu Prácheňska, v přírodně kulturně historických souvislostech. Principem je spojení výsadeb tradičních starších odrůd ovocných dřevin (jabloně, hrušně, třešně, švestky) s tvorbou pamětních zastavení v krajině, představujících významné osobnosti a události regionu. Výsadby a pamětní zastavení (lavička a kámen s informační tabulkou) jsou realizována obcemi na obecních pozemcích, ve spolupráci s MěÚ Strakonice, odborem životního prostředí. Během uplynulých šesti let se do projektu zapojilo deset měst, pět městysů a třicet pět obcí, vzniklo a vzniká téměř šedesát pamětních zastavení a bylo vysazeno cca 1200 kusů ovocných dřevin. Protože do výsadeb a realizací pamětních zastavení se zapojují dobrovolné organizace (hasiči, myslivci, zahrádkáři, baráčníci, divadelní ochotníci, základní školy, domovy seniorů apod.), získává projekt, kromě významného přírodně krajinářského rozměru, také rozměr celospolečenský. Vzhledem ke spolupráci se Slovenskou republikou a s Polskou republikou jde i o přesah mezinárodní. Představeni na pamětních zastaveních jsou např. K. H. Mácha, J. K. Tyl, K. Klostermann, A. Jirásek, A. Heyduk, J. Mánes, M. Aleš, J. Mařák, J. Skupa, M. Kopecký, O. Březina a další.

Výjimečným počinem, který nominuji je ekologicko-osvětový projekt mého bývalého kolegy Ing. Miroslava Šobra, pracovníka odboru životního prostředí Městského úřadu Strakonice. Tento projekt se jmenuje „Zahradou poznání“.
Jedná se o projekt, propojující praxi („Zahrada“) i teorii („poznání“). Cílem projektu je přiblížit lidem teoretickou i praktickou formou významné české osobnosti jihozápadních Čech-Prácheňska, a to zejména osobnosti z oblasti kultury a vědy. Projekt zvyšuje kulturní povědomí veřejnosti a posiluje turistickou atraktivitu regionu. Významné je, že zapojuje místní obce do péče o veřejný prostor a krajinu v okolí. Teoretickou část projektu tvoří soutěžní série článků na internetu pro školy a veřejnost o ceny. Na ni navazuje praktická realizace tzv. pamětných zastavení v krajině ve spolupráci s lokálními obcemi. V rámci pamětních zastavení jsou do krajiny navraceny původní odrůdy jabloní, hrušní, slivoní a třešní ve vyšších tvarech (polokmeny, vysokokmeny). Pamětní zastavení je věnováno konkrétní osobnosti, jejíž život je spjatý s obcí či regionem. Výsadbu ovocných dřevin doplňuje lavička a pamětní kámen s graficky jednotně zpracovanou textovou tabulkou. Každý rok probíhá „putování“ věnované určitému tématu. Proběhla tak Putování románovou (2013), Putování básnickou krajinou (2014), Putování malovanou krajinou (2015), Putování dramatickou krajinou (2016) a Putování filmovou krajinou (2017). V letošním roce pak probíhá Putování vědeckou krajinou. V rámci teoretické části probíhající na internetu vítězové soutěže obdrží věcné ceny a nejlepší třídní kolektivy se zúčastňují dvoudenního tematického zájezdu po České republice. Během uplynulých let proběhlo mnoho zájezdů pro základní školy, kterých se zúčastnilo více než 400 žáků ze šestnácti třídních kolektivů ze všech škol regionu Strakonicka, Blatenska a Vodňanska. Mezi školami je tato poznávací část projektu vysoce oceňována a dvanáct škol se v rámci projektu zúčastnilo vysazování ovocných stromů při tvorbě pamětních zastavení.
Do cyklu ZAHRADOU POZNÁNÍ se zapojilo již více než osmdesát subjektů (měst, městysů, obcí, domovů důchodců a škol) a do volné krajiny bylo v rámci více než padesáti pamětních zastaveních vysazeno přes tisíc kusů původních odrůd ovocných dřevin. Výsadbu provádějí sami obyvatelé zúčastněných obcí, tím je projekt obohacen o další edukativní rozměr. Projekt byl úspěšně představen na mezinárodních konferencích v Lednici a v Praze (zde v rámci konference k desátému výročí evropské úmluvy o krajině). Na podzim 2016 byla Městem Strakonice vydána publikace ZAHRADOU POZNÁNÍ I., mapující první tři roky celého projektu, kterou jmenovaný koncipoval a připravil do tisku. V dubnu 2017 získala tato publikace 1. místo v kategorii publicistiky, v rámci prestižní soutěže Syndikátu novinářů ČR, Média na pomoc památkám.

Veškeré výše uvedené rozsáhlé aktivity, pod záštitou Města Strakonic, jsou realizovány a koordinovány Miroslavem Šobrem, pracovníkem OŽP MěÚ Strakonice, v rámci ekologické výchovy, velmi často nad rámec pracovní doby a v osobním volnu. Vzhledem k rozsahu a k osobnímu kontaktu se všemi zúčastněnými stranami, které se projektu a výsadeb ovocných dřevin zúčastňují, se jedná o desítky hodin dobrovolné práce, jejíž výsledky jsou po čtyřech letech usilovné práce nepřehlédnutelné. Zároveň jsou propagovány na přednáškách pro školy i veřejnost a prezentovány v regionálních i celostátních sdělovacích prostředcích (regionální deník, Jihočeský rozhlas, Česká televize, a pod.).
Vzhledem k rozsahu projektu, k jeho koncepčnosti, originalitě, inspirativnosti a dlouhodobému dopadu na ekologické a kulturní povědomí obyvatelstva regionu Prácheňska, jsem přesvědčena o oprávněnosti jeho navržení. Utvrzuje mě v tom i rozsáhlá podpora, které se navrhovanému dostalo při nominaci v loňském roce a která je k dispozici v archívu Ceny Josefa Vavrouška. Myslím, že podobné projekty, ukazující bohatství a krásu naší „domácí“ krajiny, si zaslouží v dnešní uspěchané a globalizované době mimořádnou pozornost a měly by být náležitým způsobem prezentovány.

Kdo za tímto počinem stojí, představte nám prosím jeho tvůrce:
Tvůrcem projektu je dlouholetý pracovník MěÚ Strakonice, odboru životního prostředí, Ing. Miroslav Šobr. Kromě běžné úřednické agendy má na starost také ekologickou výchovu. V jejím rámci, vysoko nad stanovené úřední povinnosti, od roku 2003 připravuje a realizuje každoročně pro školy a pro veřejnost bývalého okresu Strakonice ekologicko-osvětové projekty, představující krajinu a přírodu Prácheňska. Projekt ZAHRADOU POZNÁNÍ 2013 -2018 rozšířil tato poznání o kulturně historické souvislosti. Každý rok je nejprve na webových stránkách města Strakonic teoreticky představena série soutěžních článků s mottem „putování krajinou“ (2013 Putování románovou krajinou, 2014 Putování básnickou krajinou, 2015 Putování malovanou krajinou, 2016 Putování dramatickou krajinou, 2017 Putování filmovou krajinou a 2018 Putování vědeckou krajinou). Následující praktická část se pak realizuje prostřednictvím zúčastněných obcí výsadbou tradičních starších odrůd ovocných dřevin. Výsadby a tvorby pamětních zastavení se staly během uplynulých let inspirací pro řadu dalších obcí, které již ze své vlastní iniciativy navracejí ovocné stromy do krajiny např. v rámci obnovy polních cest, obnovy polních sadů apod. Takto bylo zatím vysazeno cca 600 dalších ovocných stromků.

Za projektem Zahradou poznání stojí můj bývalý kolega, pracovník odboru životního prostředí Městského úřadu Strakonice Ing. Miroslav Šobr, který na odboru ŽP pracuje jako referent pro výkon státní správy v přenesené působnosti (ochrana přírody a krajiny). Zároveň se dlouhodobě věnuje právě ekologické výchově na Strakonicku. V zásobě má nevyčerpatelnou zásobu aktivit a nápadů, jakým způsobem zapojit veřejnost do dění ve společnosti a aktivizovat obyvatele k občansky aktivnímu životu ve společnosti. I když jeho projekty byly vždy zaměřeny na ekologickou osvětu a vzdělávání, vždy měly nějaký přesah do dalších disciplín, jako jsou historie, literatura či kultura. Primární cílovou skupinou v projektech Ing. Šobra byly vždy žáci a studenti místních škol v regionu. Postupem doby a zvyšováním prestiže jeho soutěží a projektů však dokázal do těchto aktivit zapojit i dospělé obyvatele Strakonic i dalších měst a obcí v širokém okolí. Jeho projekty však mají také významný praktický dopad, protože za jeho působení byly na Strakonicku vysázeny tisíce ovocných dřevin převážně původních odrůd jabloní, hrušní, slivoní a třešní. Této práci věnuje téměř veškerý svůj volný čas. Stromy pro zapojené obce osobně každé jaro a podzim vybírá ve školkách a přiváží do Strakonic. Jeho nadšení pro věc je nekončící a velmi nakažlivé ! Jeho předchozí ekologicko-výchovný projekt Šel tudy, měl dudy byl oceněn i v zahraničí, v roce 2014 obdržel zvláštní cenu v rámci udílení Ceny krajiny Rady Evropy. Osobně jsem se tehdy zúčastnil předání ceny v polské Vratislavi a můžu potvrdit, že přednáška Ing. Šobra všechny delegáty Rady Evropy velmi zaujala a projekt byl mezi konkurencí 18 států velmi kladně hodnocen.
Práci a projekty Ing. Miroslava Šobra považuji za velmi důležitou a zásadní, zejména v kontextu dnešní doby. Učí mladou generaci budovat si vztah k rodnému kraji, seznamuje je s historií, osobnostmi kraje a jejich činy. Buduje v nich povědomí o nutnosti péče a ochrany přírody a krajiny. To je v dnešním globalizovaném světě, zaměřeném na rychlou spotřebu a povrchní informace velmi záslužná aktivita.

 

Čím se odlišuje nominovaný počin od běžné činnosti:
Nominovaný počin se svou komplexností, inspirativností a společenským přesahem vymyká běžné činnosti v rámci ochrany přírody a životního prostředí. V letech 2013, 2015 a 2017 zvítězil v soutěži ekologických projektů Jihočeská ratolest, r. 2017 na žádost MŽP ČR reprezentoval ČR na 10. výročí Veny krajiny v Praze (2015), na jednání Rady Evropy pro životní prostředí v Brně (září 2017) a na mezinárodní konferenci EUROPOM 2017 v Olomouci (říjen 2017). První tři roky (2013 – 2016) Ing. Šobr kompletně představil v publikaci ZAHRADOU POZNÁNÍ I., vydané r. 2016, za kterou v r. 2017 získal prestižní ocenění v rámci soutěže Syndikátu novinářů České republiky PRIX NON PEREANT, Památky potřebují publicitu. V letošním roce bude projekt představen v cyklu Má Vlast, mapující proměny české krajiny. Udivující je také rozsah zúčastněných měst a obcí a každoroční účast téměř všech základních škol bývalého okresu Strakonice (Strakonicko, Blatensko, Vodňansko) v teoretických soutěžích a celkem osmi škol také v praktických výsadbách dřevin. Velkým přínosem je rozvoj další samostatné iniciativy obcí, které se na Strakonicku zapojily do obnovy výsadeb ovocných dřevin zpět do krajiny v rámci záchrany přírodního dědictví (např. obce Drachkov, Krejnice, Drážov, Katovice, Milejovice, Malenice a další). Díky projektu, který je zároveň finančně poměrně nenáročný, a proto pro obce zajímavý, se zpět do krajiny vrátilo již přes šedesát odrůd jabloní (např. Strýmka, Matčino, Panenské, Sudetská reneta, Parmena zlatá, Ontario apod.), hrušní (např. Solanka, Děkanka, Konference a pod.), třešní a švestek. Obce se začínají více zajímat o svou historii a o osobnosti, které ji tvořily, takže na Prácheňsku postupně vzniká ucelená „kulturně-přírodní“ síť z pamětních zastavení, zajímavá, kromě zvýšení biodiverzity území, pro turistiku, cykloturistiku, školy a další subjekty. Ing. Šobr je v přímém kontaktu se všemi zúčastněnými subjekty, prostřednictvím grantů a ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně zajišťuje výsadbový materiál, koordinuje výsadby a provádí následnou péči o dřeviny (tvarovací a výchovné řezy). Zároveň projekt propaguje ve sdělovacích prostředcích (rozhlas, televize, tisk) a na přednáškách ve školách i v zúčastněných obcích.

Jde o originální počin zaměřený na region Prácheňska, který doslova stojí a padá s osobou Ing. Miroslava Šobra. Projekt je prací vykonávanou nad rámec jeho běžné činnosti na pozici referenta odboru ŽP, v jeho volném čase a s obrovským nadšením.

 

Znáte důvody, které vedly k nominovanému počinu? Příběh:
Nominovaný pochází z malé pošumavské vesnice Tažovice u Strakonic, kde se v období první republiky a následně ve státních statcích až do sedmdesátých let minulého století rozkládaly ovocné sady a ovocnářské školky. K zájmu o ovocné stromy jej přivedl jeho děda sadař. A protože v uplynulých desetiletích se ovocné dřeviny z naší krajiny stále více a více vytrácely, rozhodl se alespoň nějakým způsobem přispět k jejich zachování. Projekt ZAHRADOU POZNÁNÍ získal první obrysy
v r. 2011, při obnově malého ovocného sadu u národní kulturní památky – Hoslovického mlýna, kterou Ing. Šobr inicioval jako spolupracovník Muzea Středního Pootaví Strakonice. V roce 2012 v rámci 20. Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích pak realizoval výrobu a umístění sochy Dorotky z divadelní hry J. K. Tyla Strakonický dudák, v jejímž rámci zároveň došlo k vysazení třešní. Spojení myšlenky osobnosti a ovocného stromu bylo na světě. Podle výsledků, kterých projekt ZAHRADOU POZNÁNÍ 2013 – 2018 během uplynulých šesti let dosáhl, je zřejmé, že šlo o myšlenku, na jejímž základě je dnes Prácheňsko protkáno sítí pamětních zastavení, které ve stínu tradičních odrůd ovocných stromů ukazují na přírodní a kulturní bohatství inspirující jihočeské krajiny.

Jde o originální počin zaměřený na region Prácheňska, který doslova stojí a padá s osobou Ing. Miroslava Šobra. Projekt je prací vykonávanou nad rámec jeho běžné činnosti na pozici referenta odboru ŽP, v jeho volném čase a s obrovským nadšením.

Znáte důvody, které vedly k nominovanému počinu? Příběh:
Projekt Zahradou poznání, který probíhá od roku 2013 je přirozeným pokračováním předchozí činnosti Ing. Šobra. V letech 2003 až 2012 vymyslel a zorganizoval tyto ekologicko-osvětové projekty:
2003: Krok za krokem chráněnou přírodou (zájezdy pro ZŠ na jižní Moravu)
2004:Krok za krokem chráněnou přírodu 2. (zájezdy jižní Morava)
2005: Ve stínu památných stromů (zájezdy Vysočina a východní Čechy)
2006: U pramenů živé vody (zájezd Jeseníky)
2007: Upramenů živé vody 2 (zájezdy lázeňské západní Čechy)
2008: Řeky, říčky, potoky (zájezdy Krkonoše)
2009: Na vlnách stříbrných rybníků (zájezdy Českolipsko)
2010: Pěšinkami zámeckých parků (zájezdy Kroměřížsko)
2011: Stíny lesa tajemné (zájezdy Křivoklátsko)
2012: Šel tudy, měl dudy (zájezdy Východní Čechy)

Přílohy:

http://www.souteze.strakonice.eu/taxonomy/term/10%2013%2016%2015%2017%2074%2084%2096%20108%20122%2070%201%2014%2011

 

 

Nominaci zaslal/a: Ing. Ondřej Feit, bývalý kolega a Markéta Šobrová, dcera


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *