Otakar Štěrba, in memoriam

Otakar Štěrba za celý svůj život prošel mnoha rolemi, všechny však spojoval vztah k přírodě a krajině. V oblasti přírodních věd se zapsal nejprve jako hydrobiolog zabývající se bezobratlými živočichy a zůstala za ním stopa v podobě nálezu lokality bathynelly – korýše, který byl považován již za vyhynulého, a nově popsané druhy korýšů z asijských stepí. Postupem doby však své vědecké zaměření stále více přesouval ke krajině jako celku – a dospěl tak ke krajinné ekologii, definoval pojem říční krajina a až do konce života se tomuto tématu věnoval.

O. Štěrba si byl vědom vakua v oblasti vzdělání odborníků v oblasti životního prostředí a z toho přirozeně vyplynula jeho angažovanost na poli pedagogickém. Vypracoval studijní plány a prosadil založení vůbec prvního vysokoškolského odborného studia životního prostředí v ČSSR. Univerzita Palackého v Olomouci se tak v r. 1977 stala první vysokou školou v tehdejším Československu, kde se začala systematicky vyučovat ochrana a tvorba životního prostředí jakožto samostatný studijní obor, tehdy ještě pod názvem Ochrana přírodního prostředí. První studijní texty byly sepsány v doslova improvizovaných podmínkách – sekretářka katedry zoologie, kde se studium otvíralo, na psacím stroji v kopiích přepisovala Štěrbův rukopis tak, aby skripta byla k začátku semestru nachystána pro potřeby dvanácti prvních studentů, kteří byli přijati do 1. ročníku studia. Toto úsilí pak vyvrcholilo v r. 1990, kdy se O. Štěrba stal zakladatelem a vedoucím první samostatné katedry ekologie v republice. V následujícím roce 1991 byl O. Štěrba prezidentem republiky jmenován vlastně vůbec prvním profesorem ekologie u nás… Ve funkci vedoucího katedry setrval až do roku 2000, s výlukou let 1991-94, kdy zastával funkci děkana Přírodovědecké fakulty UP, pak se ke své načaté práci opět vrátil a naplno se začal věnovat tematice říční krajiny. Bylo to logické vyústění jeho životní dráhy od amatérského ornitologa, profesionálního hydrobiologa, krajinného ekologa, vysokoškolského pedagoga, celoživotního ochránce přírody a cestovatele v jednom. Navázal přitom na své objevné hydrobiologické práce v říčním „podzemí“- tedy v říčním hyporeálu, vyslovil svoji teorii říční krajiny a říčního kontinua a rozvinul myšlenku fungování této svébytné krajiny do praktických konsekvencí ekologické protipovodňové ochrany, která musí být situována a realizována v území podél řek, nikoliv pouze v korytě řeky samotné. Svoje myšlenky se snažil realizovat i v roli vedoucího řešitelských týmů desítek studií s tematikou protipovodňové ochrany řek, ať jako pracovník PřF UP nebo později jako člen ZO Castor ČSOP. S pomocí tohoto společensky významného tématu (=spojení revitalizace a protipovodňové ochrany území) se snažil dotáhnout svou myšlenku o komplexní ochraně říční krajiny do vítězného konce…

Někdy v průběhu let 1973-74 O. Štěrba, v roli tzv. okresního konzervátora (tj. dobrovolného pracovníka státní ochrany přírody), inicioval zřízení prvního velkoplošného chráněného území, jehož cílem bylo chránit lužní ekosystémy. V dosavadní síti chráněných území ČSSR doposud nic takového neexistovalo. Činil tak proti zarytému odporu vedoucích pracovníků socialistického řízeného hospodářství bránících zemědělskou půdu a rovněž státní bažantnici (která pokrývala značnou část lesních pozemků podél řeky Moravy) před ochranářskými snahami za každou cenu. Po dobu dlouhých 16ti let, spolu s několika dalšími kolegy, O. Štěrba neúnavně vysvětloval a obhajoval myšlenku ochrany posledních zbytků přírodní řeky Moravy a zachovalého komplexu lužního lesa podél jejího toku až ke konečnému vyhlášení za CHKO Litovelské Pomoraví v roce 1990. Když se toto dílo podařilo, vytýčil si další zdánlivě neuskutečnitelný cíl a dotáhl ho k vítěznému konci: tím cílem se stala reintrodukce bobra zpět do české přírody.

Téma říční krajiny zcela vyplňovalo jeho život: byl sžitý s řekou jako vědec, jako rybář, sportovní vodák a jako cestovatel. Postupně během let osobně poznal řeku coby fenomén na všech kontinentech světa. Některé velmi osobně a doslova na ostří nože. Odtud pramenila nejen jeho láska k řekám, ale také jeho sisyfovské úsilí o záchranu a rehabilitaci řek v očích lidské společnosti, což činil v rámci své vědecké, publikační a pedagogické činnosti až do smrti. Proto spolu s vědeckými pracemi (více než 120 prací) a obsáhlou monografií zaměřenou na říční krajinu a její biodiverzitu, vystupoval také jako autor vědeckopopulárních knih pro veřejnost. Byl schopným a neúnavným popularizátorem vědy – měl pro to cit. Dovedl zaujmout posluchače, čtenáře i diváka svých nespočetných přednášek i ostrých politických disputací, knížek o přírodě a rovněž i výukových filmů a filmových dokumentů. Prostřednictvím nich se snažil sdílet nejen krásu přírody, ale zejména vyzvednout její význam pro formování charakteru jednotlivce… A na druhé straně se snažil vyburcovat politickou reprezentaci ke změně vztahu k řekám a jejich krajinám. Jeho filmová tvorba s krajinně ekologickými tématy byla dokonce oceněna festivalem Ekofilm Ostrava i festivalem Scholafilm Brno. V posledních letech přibyla ocenění také z filmových festivalů s outdoorovou tematikou.
Štěrbovy knihy a filmy (10 významných knižních titulů, nejméně 15 filmových titulů, nespočet přednášek a diskusí) se zabývají osvětováním a popularizací ekologické problematiky a vždy směřují k myšlence ochrany krajiny jako celku. Témata přitom dovedl zpracovat se vzácným jednoduchým (a proto srozumitelným) metodickým přístupem, schůdným nejen pro potřeby ekologické výuky studentů-odborníků, ale i politické reprezentace a laické veřejnosti.

Toto jsou jen některé hlavní důvody, které vedly ZO Castor ČSOP k rozhodnutí navrhnout mým prostřednictvím pana profesora Otakara Štěrbu na udělení ceny Josefa Vavrouška, in memoriam, v kategorii za dlouhodobý přínos životnímu prostředí.
RNDr. Jarmila Měkotová, Ph.D., dlouholetá spolupracovnice profesora Štěrby a zároveň členka ZO Castor ČSOP
V Olomouci 10.4.2017

Nominaci zaslal/a: RNDr. Jarmila Měkotová, Ph.D.,


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *