Původně akademický malíř, dnes světoznámý umělecký sklář. Přečtěte si, jak pod rukama Vladimira Kleina vznikají sošky pro laureáty Ceny Josefa Vavrouška.

Jak a podle čeho vybíráte materiál?

Pro objekty Ceny Josefa Vavrouška jsem předchozí tři roky i letos zvolil optické sklo výborných optických kvalit. Vysoký index lomu, třpytivost, dobrá transparentnost a čistota, ale také pěkná zlatavá barva, připomínající barvu vína. To jsou vlastnosti skla, které bylo vyráběno až do konce osmdesátých let u nás v podniku Severosklo pro militantní účely, pro periskopy a průzory do tanků. Je až symbolické, že teď z něho vyhotovuji odměny pro ochránce přírody a života.



Plastiky jsou každý rok jiné a originální. Kde berete inspiraci?

Inspirací je mi v tomto případě sám materiál, jeho vlastnosti a také tematické zadání týkající se přírody. Letos to bude opět stylizovaný list vybroušený, leštěný, osekaný dlátem a kladivem, mou originální technikou.

Kde se můžeme seznámit s vaší další tvorbou?

Mé skleněné plastiky ale i skleněné výrobky navrhované pro firmu Crystalex bylo v minulém roce, v roce mých sedmdesátin, možno vidět na několika výstavách. V lednu a únoru v Praze v Galerii Kuzebauch, od března do srpna ve Sklářském muzeu v Novém Boru, v září a říjnu v Galerii Limes a také v kostele v mém rodném Komárně.

Momentálně v Muzeu skla v japonské Tojamě probíhá výstava Legends of Czech Glass – Stanislav Libenský & Jaroslava Brychtová, Plus Their Heirs, kde jsem zastoupen jako žák Libenského, ale i jako první zahraniční profesor na zdejším Institutu sklářského umění. Mé plastiky jsou zastoupeny v mnoha sbírkách zahraničních muzeí, ale i v českých sbírkách, například v Muzeu skla Portheimka v Praze na Smíchově, v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, ve Sklářských muzeích v Novém Boru, v Kamenickém Šenově, ale i v exteriéru, například Spirála na kruhovém objezdu v Novém Boru.

Seznámit se s tvorbou Vladimíra Kleina můžete také na www.vladimirklein.cz nebo v reportáži v pořadu České televize Gejzír.