Bedřich Pospíšil

důchodce

Nevystudoval přírodní vědy, ani ekologický obor, nebyl organizován v žádném ze spolků ochránců přírody, a přesto celý svůj život žije v souladu s přírodou a zasvětil ho její ochraně. Jeho filosofií je praktickou činností ukázat cestu k udržitelnému rozvoji a zachování zdravého životního prostředí dalším generacím. A ačkoliv není účastníkem žádných viditelných a medializovaných akcí, jako jsou například Den bez aut, Den Země atd., to, co je pro účastníky těchto akcí cílem jednou za rok, dělá on každý jeden den. K dopravě využívá převážně kolo, chodí pěšky a v případě potřeby jezdí vlakem. Kolik cyklistů či chodců jako je Bedřich potkáte? Kolik lidí se naprosto nezištně stará o veřejná prostranství, která udržuje, vyhrabává, sadí stromky, o které následně pečuje?

Je toho hodně, co dělá pro přírodu, pro obec. Kolik lidí, když vidí v příkopu odpadky, jde a posbírá je? Nepotřebuje metodický pokyn „Jak se chovat v přírodě, k životnímu prostředí“. Není mu zatěžko z kola sesednout a odpadky posbírat, a pokud je jich víc, zajít si domů pro vozík a odpadky naložit a patřičně zlikvidovat. Kolik lidí, když vidí např. přejetou či uhynulou kočku, psa, zajíce, si zajde domů pro rýč a vrátí se, aby tyto zakopal. A co víc, je to člověk, který nestojí a žádné projevy díků a proto bych chtěla alespoň touto cestou upozornit, že mezi námi žije člověk, který si zaslouží uznání za všechno, co pro přírodu a životní prostředí dělá. Záležitosti ochrany přírody a životního prostředí řeší bezprostředně: vidí – udělá – sdělí – navrhne řešení – pomůže. Vytváří pěkné životní prostředí v území, které je nám nejbližší, ve kterém žijeme, a konkrétními činy ukazuje ostatním, jak se chová slušný člověk.