Josef Fanta

lesník a ekolog

 

Josef Fanta byl tím, kdo během jediného roku 1962 připravil založení našeho nejstaršího národního parku, a tak mohl být  Krkonošský národní park (KRNAP) vyhlášen 17. května 1963. Josef Fanta se tehdy stal náměstkem jeho prvního ředitele pro ochranu přírody a výzkum, než byl po srpnu 1968 z politických důvodů odvolán, načež skončil v nucené emigraci v Nizozemí.

Po návratu do vlasti v roce 1990 se seznámil s katastrofálním stavem krkonošských lesů, způsobeném imisemi z Černého trojúhelníku (zahynulo přes 5 000 ha krkonošských lesů, podobně jako lesy v Jizerských a Krušných horách). Poté se zásadním způsobem zasloužil o to, že nizozemská Nadace FACE zaplatila obnovu krkonošských lesů s cílem podpořit následnou přirozenou obnovu a přiblížení lesů v Krkonoších přírodě blízkému stavu v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Po úspěšné realizaci záchranného programu, k jehož přijetí by nedošlo bez podpůrného projektu vypracovaného předtím J.Fantou a jeho kolegy z Univerzity v Amsterdamu, byl Krkonošský národní park vypuštěn ze seznamu ohrožených národních parků.

Po absolvování Lesnické fakulty ČVUT v Praze nastoupil v roce 1954 do Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Zde řešil především otázky přirozené obnovy, pěstební techniky a omezení škod při těžbě a přibližování dřeva v podrostním hospodářství. Od roku 1963 pracoval na Správě Krkonošského národního parku, jehož vyhlášení připravoval, a od roku 1977 působil v emigraci na universitě v Amsterodamu jako profesor ekologie krajiny. Z pozice profesora ekologie lesa na univerzitě ve Wageningenu odešel v roce 1996 do důchodu. Byl členem správní rady Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor. V roce 2007 obdržel od ministra Martina Bursíka Cenu ministra životního prostředí za rok 2006, a to za celoživotní přínos ochraně přírody a vědecké ekologii. Do února 2011 působil ve Vědecké sekci Rady NP Šumava. Velký význam má jeho osvětová a popularizační činnost a prezentace odborných názorů na problematiku hospodaření (nejen) v lesích národních parků. J. Fanta zpracovává nejrůznější typy expertíz na téma hospodaření v našich lesích a obecně v krajině (v poslední době byl jedním z hlavních protagonistů obhajoby ekologických přístupů a dodržování zákonnosti v NP Šumava). Svoje stanoviska opírá o mezinárodní zkušenosti a zvyklosti, které nejsou ani zdaleka v ČR samozřejmostí.

V poslední dekádě je pak profesor Josef Fanta zásadní postavou v české odborné i veřejné debatě o správné péči o lesy v České republice, především pak v národních parcích, ať už jde o NP Šumava, či KRNAP a další naše národní parky.