Marcela Křížová, in memoriam

 

Marcela Křížová, vystudovala v letech 1982-1985 Energetický institut – ochranu a tvorbu životního prostředí. Byla dlouholetou členkou Českého svazu ochránců přírody, kde působila i v ústředí, spoluzakládala Společnost pro trvale udržitelný život, a zastávala funkci v jejím předsednictvu.

Většinu svého profesního života věnovala práci na Ministerstvu životního prostředí (1992-1995 a 1997-2010), kde měla na starosti agendu dotací NNO a později koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Je jednou ze dvou hlavních autorek Státního programu EVVO v České republice, významně se podílela na spolupráci ministerstev životního prostředí a školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti EVVO, zasloužila se o začlenění § 13 – Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta – do zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o ŽP, a zařadila do něj environmentální poradenství.

V letech 1995–1996 pracovala v Českém ekologickém manažerské centru (CEMC) jako manažer PR, redaktorka časopisu Nabídky a přílohy Perspektivy, spolupráce na odborných projektech CEMC. V letech 1996–1997 pracovala v nakladateství Triada jako redaktorka časopisu Obec a finance a jako korektorka periodika Věstník Minsterstva pro místní rozvoj (MMR).

Marcela měla ráda vše živé; lásku k přírodě předávala svým dětem a vnoučatům, učila ji své spolupracovníky, kolegy, kamarády. Měla nesmírnou vůli a energii, se kterou se věnovala „ekovýchovným“ NNO. Zajímala se o ně v rámci své práce i ve svém volném čase, nejen o jejich práci, ale i o lidi, kteří v nich pracují; všechny znala, všichni znali ji, všechny měla ráda. Ve svém nadšení pro ochranu přírody a ve své podpoře nevládním organizacím, které se o přírodu aktivně starají, byla upřímná a opravdová, energická a nadšená, přátelská a pozorná, krásná žena a osobnost, jakou nelze přehlédnout.