Miroslav Patrik

ekologický aktivista

Miroslav Patrik je aktivní v oblasti ochrany přírody a životního prostředí už od 80. let, kdy se angažoval v rámci ZO ČSOP Bořena v ochraně přírody Českého středohoří. Zejména na záchranném transferu ohrožených rostlin z předpolí Radovesické výsypky u Bíliny, která hlušinou z Dolů Bílina postupně pohlcovala celé údolí.

V září 1989 byl spoluzakladatelem organizace Děti Země, a jejím prvním předsedu, která se hlavně v 90. letech vypracovala mezi nejvýznamnější ekologické organizace v České republice. Vytvořil a vede dopravní sekci této organizace, v roce 1991 byl také spoluzakladatelem Českého a Slovenského dopravního klubu (ČSDK). Miroslav Patrik pomohl prosadit v České republice myšlenku Dne bez aut a patnáct let (do roku 2007) byl i hlavním koordinátorem této akce. Je autorem a editorem řady publikací, zejména z oblasti dopravy a jejího dopadu na životní prostředí, např. Dopravní politika v Evropě z pohledu nevládních organizací (1993), Alternativní trendy dopravní politiky v ČR (1997), Aby se ve městě dalo dýchat (2010).

Miroslav Patrik je excelentním znalcem a důležitým praktikem v oblasti práva na informace a účasti občanů a nevládních organizací v rozhodovacích procesech (zejména procesu EIA a ve správních řízení jako jsou územní a stavební řízení a řízení podle zákona č. 244/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) a v systematickém využívání právních nástrojů při ochraně životního prostředí. Podílel se buď přímo, nebo svými radami, na efektivní účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech v desítkách případů po celé zemi, nejen při schvalování velkých dopravních staveb.

Je také průkopníkem využívání právní nástrojů, když byl iniciátorem nebo spoluautorem celé řady úspěšných žalob v případech nezákonného rozhodování o kontroverzních stavbách nebo koncepcích (např. dálnice D8 v CHKO České středohoří, silnice R49 na Zlínsku, silnice R55 na jižní Moravě, plavební kanál u Přelouče, železniční uzel Brno, spalovna Chotíkov u Plzně apod.). Aktivně několik let pomáhá při prosazování alternativní silniční koncepce Jihomoravského kraje, který jako jediný nemá dosud platné Zásady územního rozvoje, neboť byly soudem v roce 2012 zrušeny a nové ještě nebyly schváleny.

Miroslav Patrik je znám jako zastánce dopravních řešení, která respektují zájmy obcí a vychází z posouzení jejich vlivu na životní prostředí. Při přípravě dopravních staveb prosazuje posuzování několika variant řešení, tak jak to ostatně vyžadují i české zákony. Na jejich nedodržování právě Miroslav Patrik nejčastěji upozorňuje. V aktivitách kolem prosazování trasy dálnice D8 je aktivní od samého počátku v roce 1994, přičemž mu více než dvacet úspěšných soudních rozsudků dalo za pravdu, že při jejím schvalování docházelo řadu let k opakovanému porušování zákonů a na samém počátku její přípravy k vyloučení veřejnosti při hodnocení vlivů koncepčních variant na životní prostředí. Těmito doloženými nezákonnými postupy se náklady na výstavbu dálnice D8 zvýšily o 5 mld. Kč a doba dostavby se prodloužila o 10 let.

Od roku 1993 je také hlavním organizátorem ankety o antiekologický čin Ropák roku a od roku 1995 i ankety o antiekologický výrok Zelená perla. Jde veskrze o ojedinělou kulturní a svěrákovsky laskavě humornou formu upozornění veřejnosti, politiků, úředníků a podnikatelů na nejvýraznější nešvary proti ochraně přírody a životního prostředí. Obě ankety jsou významným českým ekologickým a mediálním fenoménem propojující ekologickou osvětu, morálku, kulturu a filozofické zamyšlení vztahu člověk ke svému okolí.