Jarmila Kubíková

geobotanička, osobnost ochrany přírody, univerzitní pedagožka

Představení osobnosti nominované na Cenu Josefa Vavrouška:

Doc. RNDr. Jarmila Kubíková, CSc. (86) se mimořádně zasloužila o ochranu přírody v Praze a středočeském kraji a o výchovu generací univerzitních studentů na katedře botaniky PřF UK. Uplatnila tu předchozí laboratorní i terénní praxi po studiu mykologie a fytopatologie. Rok 1968 ji se zákonitou logikou postavil na stranu názorů, pro které ji následná pookupační normalizace z fakulty vyloučila. Po nesnadných pokusech najít nové místo nakonec zakotvila na Pražském středisku památkové péče a ochrany přírody a stala se skutečným znalcem přírodních poměrů Velké Prahy a středních Čech.

Čím inspiruje její příběh, proč je podle navrhovatele důležité, aby cenu dostala:

Je vyhraněnou osobností a ten, kdo s ní sdílí pracovní prostor, užije hodně chvil podnětných a obohacujících. Zároveň je nutno vyzdvihnout kritické myšlení a náročnost při výchově studentů. V náhledu na svět a hodnoty je konzistentní, nedá dopustit na svobodu jednotlivce s akcentovanou odpovědností a zároveň také solidaritou. Nelze pominout fakt, že vždy jí do života vstupovala politika a indiferentní postoj jí je cizí: neopouští svůj světový názor ani praktické usilování v dobré věci. Při dnešní absenci lidských vzorů pro mladou generaci může posloužit právě její životní příběh.

Jaké jsou důvody, které nominovaného vedou k jeho činnosti:

J. Kubíková musela překonávat vážné životní překážky. Kariérní potíže v oboru pro třídní původ (rodina významného pražského advokáta) přišly vždy při zostření tlaků za komunistické totality. Vztah k hodnotám, které pro civilizaci znamená příroda, ji nemohl nechat lhostejnou k ničení atributů pestrého prostředí české kotliny, ať už šlo o ideologicky motivované přešlapy nebo jen lidskou hloupost či chamtivost. Konzervativní hodnotové zázemí nebylo v rozporu s permanentním motorem v poznávání a překračování vlastní botanické specializace směrem k dalším přírodovědeckým interakcím (zoologie, geologie, pedologie, lesnictví ad.). Po politické rehabilitaci v r. 1990 se J. Kubíková začala znovu na PřF UK přednášet (kurs Vegetace střední Evropy, k němuž sepsala skripta) a organizovat přeshraniční exkurze pro studenty. Podíl na přednáškách na PřF UK měla ještě v akademickém roce 2017/18.

Jaké jsou výsledky činnosti nominovaného, co všechno se mu podařilo dokázat:

Sepsala desítky časopiseckých a knižních textů z mykologie, rhizologie, pedologie, vegetační ekologie a ochrany přírody (např. knihy z řady Chráněná území ČR nebo Střední Čechy - příroda, člověk, krajina) . Významná je její ediční a organizátorská činnost (např. na půdě ČBS nebo v CHKO Český kras). Zapojila se do organizování programu Natura 2000 mezi studenty, znovuvzkříšení časopisu Bohemia Centralis a redakční práce v něm. Zálibu našla také v práci pro časopis Natura Pragensis, zaměřeném na ochranářské problémy Prahy. Do státní ochrany přírody vnesla výzkum jako přirozenou součást správy a zasloužila se o vyhlášení 90 chráněných území. Lze hovořit o "škole ochrany přírody", kterou spoluvytvářela. Po r. 1990 zprostředkovala výjezdy studentů (SOKRATES/ERASMUS) na zahraniční univerzity.

Co pro navrhovatele nominovaný člověk znamená:

Když jsem postoupil do 3. ročníku na PřF UK, psal se rok 1972. Měl jsem být žákem a ona učitelem. Pokud by jí bylo dovoleno pokračovat v práci, s kterou byla přímo srostlá. Po letech (1990, ona 1991) jsme se tam opět sešli. Tentokrát již jako kolegové vyučující, např. ve společném přednáškovém kursu Vegetace střední Evropy, v němž paní docentka Kubíková, ač malým dílem, participovala až do loňského roku. V řadě dílčích směrů je pro mě učitelem v oborovém poli geobotanika a ochrana prostředí a zároveň empatickým kolegou resp. spolupracovníkem na stejném univerzitním pracovišti (katedra botaniky PřF UK). Ve výuce a výchově mladé generace představuje morální autoritu, která si nezadala s někdejším režimem.

Publikační činnost, odkazy:

Podrobnější údaje o publikacích a dalších výsledcích J.Kubíkové lze nalézt v článcích k životním jubileím: J.Kolbek, Preslia 1993, str. 77, J.Jeník, Živa 1998, č. 3, kulér XXXV, P. Kovář, Živa 2003, 2: XXI, a Živa 2018, 4: XCI, P.Špryňar, Živa 2013, 2: XXIX–XXX

Nominaci zaslal: Pavel Kovář a Jan Jeník

Komentáře:

Nejsou tu žádné komentáře.

Přidat zprávu