Made Sudiarta

majitel penzionu

Představení osobnosti nominované na Cenu Josefa Vavrouška:

Made Sudiarta z Padangbai - muž, co sázel stromy. Je mu 52 roků a znám ho více jak 10 let, ale při jeho skromnosti jsem se až letos dozvěděl, že má na svědomí vpravdě heroický čin jehož kořeny sahají před rok 1986. Zasloužil se o to, že Padangbai na Bali neobklopují holé, trávou porostlé kopce s přiléhavým jménem Gunung Luhur neboli Suchý kopec, ale kopce zelené, dnes již se vzrostlými stromy. V současnosti provozuje penzion, kde využívá přírodní klimatizaci - chladný vánek z kopců nad vsí.

Čím inspiruje její příběh, proč je podle navrhovatele důležité, aby cenu dostala:

"všechno se tu změnilo, dokonce i vzduch byl jiný. Místo prudkých větrů, vysušujících a nemilosrdných, foukal lehký větřík, plný vůní. Z kopců bylo slyšet šumění, podobající se zvuku tekoucí vody. Bylo to šumění větru v lesích." Tolik citace z knihy Muž, co sázel stromy od J.Giona. Kdo četl, viděl Madeho a jeho les pochopí, že je to jen jiný muž, jiný les, ale stejná planeta. Nominuji Madeho aby se prostřednictvím CJV otevřela naše česká kotlina světu a vymanila se z naší sebestřednosti.

Jaké jsou důvody, které nominovaného vedou k jeho činnosti:

Made v době, kdy se u nás v Čechách teprve rodila občanská společnost on v chudém rozvojovém světě udělal s minimálními náklady čin, který současný návštěvník jeho vesnice bere jako samozřejmost. Prostě šel a sázel stromy, vrátil les tam, kde jej lidská hamižnost kdysi zničila.

Jaké jsou výsledky činnosti nominovaného, co všechno se mu podařilo dokázat:

Stovky zalesněných hektarů dříve travnatých kopců. To je samozřejmě ten nejviditelnější výsledek. Nezanedbatelná je jeho role jako občanského aktivisty, kdy pod zelenou vlajkou prováděl ekologickou činnost i v době vojenské diktatuiry generála Suharta. Musel jako mladý člověk přesvědčit radu starších ve vesnici, sehnat podporu a peníze od vlády Regenství Karangasem a obklopit se skupinou mladých lidí, kteří jeho vizi zelených kopců uvěřili a trpělivě rok za rokem sázeli nové stromky.

Co pro navrhovatele nominovaný člověk znamená:

Uvědomil jsem si, že my z vyspělého světa máme tendenci radit a poučovat lidi ze světa rozvojového. Přitom Made, takový ekologický naturščik by nám mnohým mohl být vzorem. Samozřejmě člověka napadají podobenství, kdy naše malá zemička měnící se pomalu na Gunung Luhur bude potřebovat takové lidi, jako je Made.

Publikační činnost, odkazy:


Nominaci zaslal: Martin Fousek

Komentáře:

Jan Kasner (29.04.2019 21:19:54)
Je to opravdu velký příběh, příklad pro ty co to myslí s naší planetou vážně, pro ty co neví kam směřovat svou pomoc, pro zamyšlení nad tím jak lehce se boří a těžce staví, pro budoucnost....
Nikola Fousková (12.04.2019 22:03:52)
Krásný příběh a inspirativní čin. Mohlo by se zdát, že Indonésie je daleko, ale stejně jako české hnědouhelné elektrárny přispívají ke globálním změnám klimatu, i pan Made přidal svůj dílek, naopak pozitivní, do složitého ekosystému, který sdílíme. Příběh je o to zajímavější, že o Indonésii poslední dobou slyšíme zejména kvůli kácení původních lesů pro krátkodobý ekonomický zisk. Mnoho let les nezištně sázet je počin, který zaslouží obdiv.
Edita Bráchová (12.04.2019 12:14:26)
Před pár lety jsem byla v Padangbai a mohu potvrdit, že se jedná o nádherné spirituální místo, kam by se snad každý chtěl rád vracet. Na Bali bohužel tolik míst už neni, a proto je potřeba se o přirodu v okolí řádně starat. A o to se právě Made Sudiarta vlastní pílí a věřím, že i často s vypětím sil, postaral.

Nejen z tohoto důvodu si myslím, že by měl získat první cenu. Lidí jako je Made Sudiarta je potřeba více! A nejen v Padangbai ;).
Herbert. Befnarik (11.04.2019 17:14:53)
I know made for long time
And he has done great job in Padang Bai
Herbert Bednarik
President of Celagi
Přidat zprávu



 Security code