Věra Bartošková

novinářka, básnířka

Představení osobnosti nominované na Cenu Josefa Vavrouška:

Věra Bartošková žije od r. 1956 v Duchcově.Pracuje jako novinářka,publicistka,ekologická aktivistka. Již před rokem 1989 psala do novin o výjimečných přírodních hodnotách i o tématech dopadů devastace přírody Severních Čech./ Krušných hor, Středohoří,pánevní oblasti Teplicka a Mostecka. Hned po roce 1989 spoluzakládala Ekofórum pánevní oblasti,které vzniklo v Teplicích. V r. 1990 vydala jako šéfredaktorka Sev.revue Teplice publikaci o Ekologických demonstracích v Teplicích " Chceme čistý vzduch". V r. 1990 spoluzakládala Společnost na obnovu Jezeří a pak Společnost na záchranu Libkovic proti likvidaci obce vlivem těžby uhlí. V r. 1991 spoluzakládala Společnost přátel města Duchcova napřed jako místopředsedkyně a od r. 1996 do r. 2015 jako předsedkyně.Vznikla po protestu občanů Duchcova proti pokácení 10.000 stromů vlivem výsypky Pokrok a má zásluhu na záchranu lužního lesa u Duchcova bývalá bažantnice zámku/ před postupem výsypky Pokrok bohužel důlními inženýry posouzené jako území nehodnotné. Území nyní je reg. biocentrum. V tom území zachránila alej 70 jilmů.Na výsypce je jezírko Emma a rekultivace výsypky Pokrok chloubou města.Pořádala Vznášení nad krajinou,vydávala knihy,např.Duchcovský poklad v Lahošti a j. publikace. Při akcích na Horním Jiřetíně, Jezeří a v Libkovicích, se paní Bartošková setkala právě s Josefem Vavrouškem a Ivanem Dejmalem, legendami v oboru ekologie a životního prostředí. Oba pak navštívili Duchcov, což ji potěšilo, zajímali se o limity těžby a ochranu krajiny právě při důlní těžbě. Vzpomínala na ně, jak chtěli vědět o problémech, kdežto nyní se z ministerstev nikdo neukáže!

Čím inspiruje její příběh, proč je podle navrhovatele důležité, aby cenu dostala:

Šla houževnatě za vytýčeným cílem. Jakmile zjistila místo porušení životního prostředí,zbytečné likvidace památných míst či stromů , neváhala všechny síly spojit k boji o zlepšení situace, záchranu mnohdy v poslední chvíli likvidace památných míst, ekologických míst / např. se spojila s německým Podpůrným spolkem pro přírodu Krušných hor ,aby se vydala publikace Cínovecké rašeliniště U jezera a Georgenfeldské rašeliniště. Vytrvale bojovala proti prolomení ekologických limitů těžby uhlí,proti likvidaci arboreta zámku Jezeří a výstavby dálnice D8 přes CHKO České středohoří. V rámci nakladadatelství Kapucín vydala řadu tisků a knih o všech těchto záchranách, včetně práce na zámecké zahradě v Duchcově. Jako básnířka vydala sbírky své i díla severočeských literátů , věnovaných krajině i přírodě Ústeckého kraje. Je členem Obce spisovatelů v Praze a Severočeského klubu v Ústí n.L. a členkou Syndikátu novinářů. Její publikace " Duchcovský poklad v Lahošti " se stal evropským fenoménem jako memento na ochranu vody z odkazu dávných Keltů. Pro mne je důležité, že zatím byla málo oceňovaná za neustálý boj s ochranou přírody ,bytˇ byla mnohdy kritizovaná , ale ona se nikdy nevzdala. Celý život chrání přírodu !

Jaké jsou důvody, které nominovaného vedou k jeho činnosti:

Věra Bartošková měla možnost upozorňovat veřejnost na všechna porušení životního prostředí. Jako novinářka cítila povinnost veřejně nedostatky pranýřovat. Věděla, že nesmí mlčet , tam kde může veřejně křičet. Nečekala pochvalu, přes útoky na její osobu a kritizovaný postup musela vystupovat všude tam, kde byli lidi pod tlakem a nuceni mlčet či pasivně vše přijímat. Bylo to její motto bojovat za očištění všeho špatného, co nás obklopuje. Představa, že by se stáhla do soukromí a přestala si všímat všech nedostatků, jí byla cizí. V úsilí ji pomáhal a podporoval manžel, taky novinář, Pavel Koukal. Po jeho nenadálem odchodu ji chyběla podpora, ale přesto sebrala všechny své síly a pokračuje v ekologických aktivitách dál Neumí si představit, že by skončila bojovat za lepší prostředí kolem nás. Za to ji obdivuji.

Jaké jsou výsledky činnosti nominovaného, co všechno se mu podařilo dokázat:

Založila 1. Ekofórum pánevní oblasti v Teplicích,Společnost na záchranu zámku Jezeří a Společnost na záchranu obce Libkovice- Prosadila se SPMD záchranu trojúhelníku lužního lesa u Duchcova. Prosadila záchranu Jilmové aleje u Duchcova a vyhlášení aleje 70 jilmů za památné stromy. Usilovala o ochranu samovolně vznikající vodní plochy na výsypce dolu Pokrok / dnes jezírko EMMA / Zde přilétává hnízdit několik druhů rákosníků,přilétají až z Afriky. Prosadila vyhlášení zámecké zahrady v Duchcově za významný krajinný prvek a památku zámku. Tím zachránila kácení vzácných stromů ,které zbyly po Valdštejnské zahradě a uchránila před zničením značnou část zahrady. Výjezdy za mokřady a rašeliništi znamenaly podporu a ochranu těchto míst. Publikacemi v nakladatelství Kapucín seznamovala se všemi nedostatky v ochraně krajiny. Je řadu let v porotě Dětí země a účastní se vyhlášení ceny Ropáka za nejhorší ekologické činy.

Co pro navrhovatele nominovaný člověk znamená:

Paní Bartošková pro mne znamená jistotu, že nedojde ¨v mém okolí, v mém kraji k takovému porušení¨ ekologických hodnot,pokud ona bude moci svým vynaloženým úsilím zapůsobit na jejich zlepšení. Nebojí se kritiky a útoků na svou osobu, pokud si je jistá, že jedná správně. Jejím cílem není vlastní prospěch, ale zlepšení přírody a krajiny kolem nás. Jak jí znám, ani postupem doby při postupném vyšším věku nehodlá ze svého úsilí slevit. Je málo lidí kolem mne, kteří bojují vždy, za každou cenu , o každou pídˇ přírody, která to potřebuje. Za to ji patří můj obdiv !

Publikační činnost, odkazy:

Tento článek je licencován za podmínek licence Creative Commons. Fotografie byla převzata z ČeskéStředohoří.

Nominaci zaslal: Marie Polívková

Komentáře:

Nejsou tu žádné komentáře.

Přidat zprávu



 Security code