Pavel Čížek

Obnova cest, alejí a protierozních pásů na Spálenopoříčsku V rámci pozemkových úprav v katastrech Spáleného Poříčí byly na podnět města vytvořeny vlastnické předpoklady pro obnovu původních historických polních cest v krajině, výsadbu stromořadí a realizaci protierozních opatření. Pozemkovým úpravám předcházelo veřejné projednání a zpracování krajinného plánu, který v základním rozsahu identifikoval a navrhl obnovu historických polních cest a krajinných struktur. Obnova polních cest, výsadba alejí a protierozních pásů je na Spálenopoříčsku postupně realizována.

Ing. Pavel Čížek je dlouholetým členem Českého svazu ochránců přírody. Od roku 1990 působí ve vedení města Spálené Poříčí, nejprve jako místostarosta, v letech 1994 – 2018 pak ve funkci starosty. Od listopadu 2018 je místostrarostou Spáleného Poříčí. Během jeho působení získalo Spálené Poříčí status města. Centrum města, které je památkovou zónou, prošlo rozsáhlou obnovou, ve Sp. Poříčí a místních částech byla vybudována technická infrastruktura. Pavel Čížek je mým dlouholetým kolegou, díky kterému jsem získal řadu pracovních i osobních zkušeností. Inspirující je jeho neutuchající energie věnovaná dalšímu rozvoji a směřování Spálenopoříčska.

Práce ve vedení menšího města znamená každodenní řešení chodu úřadu, státní správy i samosprávy. Je nutné orientovat se v řadě oblastí a zabývat se i drobnými záležitostmi, se kterými občané přicházejí. Realizace protierozních pásů, výsadba stromořadí, obnova historických polních cest a krajinných struktur nepatří mezi běžné činnosti samospráv. Je jakousi „přidanou hodnotou“, jejíž důležitost a význam bude plně doceněna až v průběhu let.

Pavel Čížek je vystudovaný agronom a do roku 1990 pracoval na této pozici v zemědělském podniku. Vždy měl blízký vztah k venkovské krajině a přírodě. Kromě svého působení ve veřejné funkci se věnuje chovu skotu a sadařství. Z pozice starosty musel opakovaně řešit řadu problémů spojených s velkoplošným hospodařením na svažitých pozemcích, které jsou ohroženy především vodní erozí. V posledních letech si široká veřejnost stále více uvědomuje význam a historickou hodnotu venkovské krajiny. Města a obce jsou subjekty, které se se v dnešní době jako jedni z mála nemusejí orientovat na okamžitý ekonomický efekt. Je proto více méně na obcích a jejich vedení, zda se budou chtít zabývat a dokáží realizovat protierozní opatření včetně obnovy historických krajinných struktur. Pokud se uvedené bude dařit, zanecháme budoucím generacím kvalitní životní prostření a krajinu.