Roman Rozínek

ekolog, ochránce přírody

Představení osobnosti nominované na Cenu Josefa Vavrouška:

Roman Rozínek nikdy nelitoval času a peněz, aby chránil přírodu. Stal se dokonalým profesionálem v oblasti ochrany zejména obojživelníků a plazů. Pracoval neúnavně, vytrvale a energicky, za mrazů i horka, v terénu, kde vytvořil stovky tůní, v nichž se rozmnožují již mnoho let obojživelníci. Pro Českou republiku zachránil vzácný druh čolka hranatého (Triturus helveticus), který by - bez jeho pomoci, vytrvalosti a vynalézavosti - v České republice nepřežil a my všichni bychom tak přišli o další živočišný druh. Vytvořil mnoho suchých zídek pro plazy a tím umožnil přežití celých populací ještěrek či hadů. Instaloval trvalé bariéry, aby se plazi (nebo obojživelníci) nedostali do míst, kde jsou ohroženi na životě - zejména podél silnic a stavenišť. Když prohlížím fotografie z dob, kdy svou činnost započal a rozvíjel (počátkem devadesátých let), kdy za mrazů, sněhu a opravdu úděsných podmínek, bagroval tůně pro obojživelníky, daleko od rodiny s vizí "dokončit tu důležitou práci, jde o záchranu obojživelníků", nemohu než obdivovat jeho nadšení, nasazení a výsledky ochranářské činnosti. Vymyslel program "Posilování přírodních populací obojživelníků a plazů pomocí umělých odchovů" a k realizaci tohoto programu založil Herpetologickou stanici v Hradci Králové, která je ojedinělá nejen v Evropě, ale na celém světě. Nemohu ale nevzpomenout i jeho přednáškovou činnost - pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, krajské úřady, obce, nevládní neziskové organizace, školy všech stupňů. Tam všude Romana znají nejen jako výborného společníka a člověka, ale znají ho i jako dokonalého profesionála, na kterého se kdykoliv mohou obrátit s žádostí o radu, pomoc.... A Roman radí, pomáhá, organizuje, bez ohledu na to zde je deset dopoledne nebo deset večer.

Čím inspiruje její příběh, proč je podle navrhovatele důležité, aby cenu dostala:

Romanův životní příběh - a je to už dlouhý příběh -je plný optimismu, energie a vytrvalosti v oblasti ochrany přírody. Jeho příběh má výsledky v záchraně celých populací ohrožených druhů obojživelníků a plazů na místech, kde - nebýt jeho - by již nežili (Sokolovsko, Kraslicko, Jesenicko, Liberecko, Východní Čechy.....) . Je důležité, aby cenu získal člověk, který v přírodě, obtížnou prací v terénu za jakýchkoliv přírodních podmínek, dosáhl toho, že plazi, obojživelníci, bezobratlí, mají svůj prostor, svá stanoviště, učeně - své biotopy - kde nejen přežívají, ale rozmnožují se a obohacují naši přírodu, a tím obohacují i nás. V této oblasti naše dědictví zůstává zachováno a Roman k tomu přispěl lvím dílem.

Jaké jsou důvody, které nominovaného vedou k jeho činnosti:

Důvodem, proč Roman dělá to, co dělá (ochrana přírody, zejména plazů a obojživelníků) je jeho znalost zákonitostí přírody a vědomí, jak důležité je o přírodu v dnešní industriální době pečovat a pomáhat jí, aby tak zůstala pro dobro, potěšení, ale i k užitku dalším generacím. Bez té pomoci to totiž nejde. Bez této lidské a odborné pomoci bude naše příroda chudší a chudší, rostlinné i živočišné druhy budou ubývat rychleji a rychleji. A vědomí důležitosti této práce je pro Romana jako dynamo, které jej pohání neustále vpřed, bez ohledu na to, jak je unavený, bez ohledu na to, že se něco někde nepovedlo. To, že se něco nepovedlo, je pro něho jen dalším impulsem, jak znásobit své úsilí, aby příště - pokud možno brzo - byly projekty v ochraně přírody úspěšně dokončeny.

Jaké jsou výsledky činnosti nominovaného, co všechno se mu podařilo dokázat:

Roman za svůj život dokázal v oblasti ochrany přírody mnohé: stovky vytvořených tůní, obnovených mokřadů pro obojživelníky i rostliny, vystavěných suchých zídek pro plazy, stovky realizovaných projektů na ochranu plazů, obojživelníků, bezobratlých, ptáků i drobných savců. Založil Herpetologickou stanici v Hradci Králové, stanici, o níž ředitel ochrany přírody Evropské unie, dr. Ladislav Miko, před lety prohlásil, že nemá ve světě obdoby. Stovky přednášek pro základní, střední i vysoké školy, kde dokázal nadchnout děti a studenty pro věc ochrany přírody, kde dokáže přiblížit život tvorů, kteří tvoří důležitou součást potravních sítí a tím i ekologické stability, to jistě není to nejméně důležité. V neposlední řadě množství odborných publikací, věnovaných ochraně obojživelníků a plazů, vytvoření ucelených metodik pro rozmnožování a ochranu těchto drobných tvorů

Co pro navrhovatele nominovaný člověk znamená:

Na Romanovi Rozínkovi mnohé obdivuji: optimismus, vnímavost, energii a vytrvalost, znalosti a neuvěřitelný pozorovací talent v přírodě. Nápady, kreativitu. Schopnost nalézat pozitivní řešení ve prospěch ochrany přírody. Dokáže mne inspirovat, dokáže vzbuzovat nadšení nad důležitostí a výsledky naší práce v oblasti ochrany přírody, dokáže povzbuzovat.

Publikační činnost, odkazy:

Metodiky monitoringu a mapování plazů a obojživelníků AOPK ČR: www.biomonitoring.cz; ROZÍNEK R. (2011): Bariéry pro obojživelníky a drobné savce. In. Anděl P. et al. 2011: Průchodnost silnic a dálnic pro volně žijící živočichy. – Evernia, Liberec, 154 s.

Nominaci zaslal: Jiří Francek

Komentáře:

Nejsou tu žádné komentáře.

Přidat zprávu