Kamil Lisal

Kamil Lisal

Jednatel SEMIX

Nominovaný počin

 
Představení nominovaného počinu

Kozmické ptačí louky (KPL) - soukromá iniciativa, která směřuje k obnovení intenzivním zemědělstvím zaniklého mokřadního společenství v údolní nivě řeky Opavy. Několikaletý výkup pozemků (v současnosti cca 66 ha) a následná optimalizace vodního režimu v krajině společně s vybudováním soustavy tůní, vytvořením nového napájecího meandrujícího koryta a doprovodným úpravám, vedly k návratu vodního ptactva do svých původních hnízdišť, rozvoji biodiverzity a zadržení vody v krajině. Projekt Kamila Lisala má i společensko-kulturně-výchovný rozměr. Jeho nadšení, organizační zručnost, vůle a spolufinancování projektu, vedlo k vybudování díla evropského významu.

 
Kdo za tímto počinem stojí? Co pro navrhovatele znamená a čím inspiruje? A jak může inspirovat další

Kamil Lisal se dlouhá desetiletí intenzivně a hluboce věnuje problematice ochrany přírody. Po založení potravinářské společnosti SEMIX v Opavě v 90tých letech min. století a jejího posunu mezi špičku ve svém oboru, se vrhl do projektů na záchranu a obnovu mnoha druhů biotopů na Moravě. Za jeho první větší projekt lze považovat vykoupení „rumiště“ cca 1,3 ha a vybudování mokřadního společenství na podporu obojživelníků veřejnosti známě jako Raduňský mokřad. Následovalo organizační zajištění a letitý management motýlích strání u obce Kobeřice (4,7 ha), který zajistil oživení živných rostlin a na ně vázaných motýlů, samotářských včel a dalšího hmyzu otevřené krajiny. V roce 2007, poté, co se podařilo vykoupit pozemky o rozloze cca 6,5 ha, převzal organizační a ideovou záštitu nad bývalým vápencovým lomem „U Strejčkova lomu“ a jeho okolí u obce Krčmaň u Olomouce. Likvidací letitých náletových dřevin v centrálním lomu, vykoupením biokoridoru (cca 3 ha) pro umožnění migrace hmyzu mezi dvěma vzdálenými přírodními lokalitami a propracovaný management v oblasti vedl k obnovení a udržení místní teplomilné fauny i flóry, např. koniklece velkokvětého. Mezi další, menší, ale pro přírodu významné počiny, patří vybudování sedmi mločích jezírek u obce Valašská Bystřice, dále ukázka využití zbytkových ploch u budovaných silnic a dálnic a kruhových objezdů osázením květnatou loukou. Kamil Lisal nezapomíná ani na areál společnosti SEMIX, kde v současné době vniká další květnatá louka, výsadba starých odrůd ovocných stromů a keřů.

 
Čím se odlišuje nominovaný počin od běžné činnosti osobnosti, skupiny, organizace, firmy

Najít v industriální a intenzivně využívané krajině území o tak významné rozloze vhodné pro obnovu by se nepodařilo, pokud by Kamil Lisal neměl od prvopočátku jasnou vizi jak a jakými kroky zdevastované přírodě pomoci. Obtížná jednání s vlastníky pozemků a hlavně vydání nemalých soukromých finančních prostředků na jejich odkup vedlo k vybudování kompaktního areálu v relativně krátké době. Areál je koncipován jako otevřený s odstíněním ploch s vodním ptactvem. Pro návštěvníky a milovníky avifauny a dalšího života vázaného na různé malé i velké biotopy vybudoval 12 m vysokou pozorovatelnu, kterou hojně využívají fotonadšenci. KPL se staly evropsky významným krajinným prvkem, který vrátil zpět přírodu do přirozeného a dlouhodobě udržitelného stavu. Denní návštěvy mnoha zájemců z celé ČR, ale i ze zahraničí potvrzují, že se mu jeho úsilí podařilo.

 
Důvody, které vedly nominovaného k počinu, jeho příběh

Kamil Lisal se mimo jiné vyznačuje zvídavostí, která už od mládí přispěla k poznání, že příroda, její zdravý udržitelný stav, je důležitá nejen pro živočichy a rostlinstvo, které zde žije, ale i pro hlavního nepřítele přírody – člověka. Zájem o přírodu, vědecká poznání a pozorování, studium a vlastní zkušenost vedla k potřebě změnit nepříznivý vývoj stavu přírody nejlépe v dostupném okolí. Takový prostor se nachází mezi obcemi Dolní Benešov a Kozmice na Opavsku. Lokalita kdysi živoucí a pestrá silně trpěla vlivem meliorací a intenzivní zemědělské činnosti zahrnující opakované hnojení, mulčování a v posledních letech používání herbicidů. Kamil Lisal se rozhodl tuto špatnou situaci změnit. Aby v budoucnu nemohl vynaloženou práci a úsilí zmařit nějaký developerský nápad nebo zájem jedince, bylo nutné pozemky od desítek vlastníků vykoupit. Projet KPL byl rozdělen do tří na sebe navazujících etap. I. Etapa vedla k vybudování první soustavy tůní a meandrujícího toku napájejícího soustavu na cca 13 ha plochy. Vybudovala se pozorovatelna. II. Etapa obohatila území o dalších několik desítek tůní. Nyní se projektově připravuje III. Etapa, která uzavře toto dílo. Vzápětí, po oživení I. Etapy, začaly lokalitu osídlovat původní, ale i pro tuto oblast vzácné druhy vodního ptactva. Současně s ptáky se objevili druhově i množstevně hojně zastoupení bezobratlí (motýli, vážky) v tůních a napájených vodních plochách rybky. S finančně i časově náročnou údržbou tak rozsáhlého a členitého území bez rušení ptactva začali od podzimu 2019 pomáhat pečlivým vypásáním travin Exmoorští koně (celkem 14 hřebců zapůjčených o.p.s. Česká krajina). Kamil Lisal může být s tímto jedinečným a obrovským počinem spokojen.

Nominaci zaslal/a: Ing. Michal Čižmár

Komentáře:

Jan Klečka (30.07.2020 9:22:47)
Kozmické ptačí louky je smělý, mimořádně zdařilý projekt, který nejen, že se podařilo zrealizovat, ale, co je důležité, je zajištěno i jeho další dlouhodobé fungování. Z vlastní praxe v ochraně přírody vím, kolik překážek je při řešení takto rozsáhlého záměru nutno vyřešit. Nadšení, cílevědomost, vytrvalost a v neposlední řadě nebývalá velkorysost – to jsou rysy, které mám s osobou ing. Lisala po zkušenostech s projektem Kozmické ptačí louky a dalšími pevně spojené. Velmi rád se připojuji k nominaci. S úctou Jan Klečka, AOPK ĆR, Správa CHKO Poodří
Břeněk Michálek (06.05.2020 16:24:46)
Kozmické ptačí louky jsou ojedinělým modelovým příkladem aktivní ochrany přírody probíhající souběžně s podnikáním. Ing. Kamil Lisal a jeho kolegové vytvořili něco, v našich poměrech, nevídaného. Komplexní ochranářské dílo financované převážně ze soukromých zdrojů bez funkce ekonomického zisku. Spojuje velmi efektivní zvyšování místní druhové rozmanitosti, tolik potřebné zadržování vody v krajině a turistické vyžití i environmentální vzdělávání. Přínos Kamila Lisala pro ochranu přírody má však mnoho rozměrů. Bez pompézností zakládá další rezervace pro přírodu a podporuje místní i mezinárodní projekty na ochranu biodiverzity. Z pozice vedoucího podobných projektů (s rozdílem zázemí neziskové organizace) nezbývá než vyjádřit obdiv nad schopností Kamila Lisala řadit i ve světě byznysu přírodu na 1. místo v žebříčku priorit.

Břeněk Michálek, správa ptačích rezervací České společnosti ornitologické
Radim Jarošek (20.04.2020 9:25:02)
Chtěl bych připojit za sebe alespoň pár slov, i když vím, že nenapíšu nic více, než je uvedeno v nominaci a komentáři. Spíš bych chtěl zdůraznit to, co považuji pro mne za zásadní.
Zaprvé – zázraky se dějí.
Zadruhé – je v silách jedince je učinit.
Vím, slovo zázrak působí nadneseně a jaksi se nehodí do nominace na podobnou cenu…, ale řekněte, jak byste nazvali situaci, kdy byl během několika let změněn kus velkoprodukční zemědělské krajiny v mokřadní svět, který kypí životem a který přichází obdivovat tisíce lidí. Jsme na Kozmických ptačích loukách.
Ing. Kamil Lisal jistě nebyl sám, který se o vznik Kozmických ptačích luk zasloužil, je to dílo kolektivu, ale jeho role byla a je stále ta určující a bez jeho úsilí by nebyly.
Obojí je nesmírně inspirativní pro všechny z nás. Prostě: jde to. A nemusí jít o desítky hektarů, jak je tomu u Kozmic. Každý kousek se počítá. To je ten hlavní důvod, proč se k nominaci Ing. Kamila Lisala připojuji.
Klobouk smeká Radim Jarošek.
Adrián Czernik (17.04.2020 9:38:33)
Ing. Kamil Lisal, mě oslovil v roce 2006 s tím, že by chtěl vybudovat rozsáhlé mokřady a obnovit mokřadní louky pro bahňáky na Hlučínsku. Zprvu jsem to považoval za Sci-fi, skoro za nějaký podnikatelský kalkul (těžba štěrkopísků). Záhy jsem však zjisti, že se nejedná jen o zbožné přání vrátit život do zničené krajiny a navrátit hnízdiště pro břehouše černoocasé, čejky, vodouše rudonohé, obojživelníky a řadu dalších druhů, které se v minulosti v Kozmicích vyskytovali, ale o sled událostí, které raketově k tomuto stavu směřují. Jak šel čas přání se měnilo v realitu, neúnavným tempem se realizovaly různé etapy projektu, konzultované s mnoha biology, aby lokalita poskytla co nejpestřejší biotopy a zejména pak podmínky pro ohrožené ptáky – bahňáky. Dnes má lokalita cca 66 ha (vykoupeno do osobního vlastnictví), lokalita se stala znovu domovem stovek až tisíců jedinců exemplářů obojživelníků, kteří by se dali zde v roce 2006 spočítat na prstech ruky. Čejky, vodouši zde hnízdí v desítkách párů, také bekasíny. Další bahňáci – břehouši, kolihy, tenkozobci či písily lokalitu pravidelně navštěvují i v hnízdním období. Na lokalitě pravidelně se vyskytují a tokají jeřábi popelaví. Z vrubozobých zde hnízdí kopřivky, čírky, husy velké, které zde prokazatelně nehnízdily. Dalším záslužným krokem bylo přivezení 14 hřebců Exmoor pony, kteří spásají louky, udržují nízký pažit a poskytují svým trusem vhodný substrát pro vývoj hmyzu, který zase nabaluje na sebe další ptáky, např. dudky. Kruh se pomalu uzavírá, ale věřím, že ještě není všemu konec. Vizonářství Kamila Lisala – píle, velké úsilí a houževnatosti jeho, i týmu okolo jeho osoby, vytvořilo z průmyslově obhospodařovaného kusu nivy řeky Opavy opět oázu. Tento počin není však ukryt před lidmi, je zpřístupněn pro širokou veřejnost formou pozorovací věže a každoročních akcí – vítání ptačího zpěvu, setkání s přírodou. Děkuji za tento neuvěřitelný projekt, ale i za další projekty, které pro přírodu Kamil Lisal vytváří. Podepisuji se, všemi deseti pod nominací na cenu Josefa Vavrouška za celoživotní přínos při ochraně přírody.

S úctou Adrián Czernik
Přidat zprávu