Domů / Laureáti / Nominace 2019  /  Jan Bičovský a Pavel Sitek
Jan Bičovský a Pavel Sitek

Jan Bičovský a Pavel Sitek

Vysokoškolští učitelé FF UK

KAMPUS Hybernská

Nominovaný počin

 
Představení nominovaného počinu

V roce 2017 začala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským magistrátem projekt obnovy komplexu domů v Hybernské ulici, který tomuto Kampusu Hybernská vdechl nový život. Jeho koncept je založen na spolupráci, sdílení a odpovědnosti; areál dnes poskytuje zázemí množství studentských aktivit i občanských iniciativ. Je zde sdílená reuse dílna, Knihovna věcí, bezodpadová kavárna, funguje komunitně podporované zemědělství (KPZ), konají se zde přednášky, dílny, festivaly a výstavy.

 
Kdo za tímto počinem stojí? Co pro navrhovatele znamená a čím inspiruje? A jak může inspirovat další

Projekt iniciovali za FF UK Jan Bičovský a Pavel Sitek, kteří hledali možnost naplnění tzv. třetí role univerzity. Vypracovali jedinečný koncept otevřeného Kampusu pro setkávání akademického světa a města. Pro projekt získali podporu jak vedení města, tak vedení univerzity. Svým nadšením strhli své kolegy i studenty a brzy se připojili i studenti a akademici z dalších fakult a VŠ a také množství kulturních institucí. Od začátku se snažili co nejvíce dbát na ekologické otázky. Přizvali Institut cirkulární ekonomiky jako partnera, umožnili vznik reuse dílny ve spolupráci s Pražskými službami, kavárnu, která funguje prakticky bez odpadu, KPZ, swapy a bazary pro studenty. V objektu je využíván použitý nábytek a také všechny ostatní materiály se snaží získávat tímto způsobem. Hlavně ale Kampus poskytuje prostor, kde se mohou potkávat angažovaní lidé. Studenti tu mají možnost přemýšlet a dozvídat se, jak se chovat odpovědněji, a také pro univerzitu je to inspirace a impuls ke změně.

 
Čím se odlišuje nominovaný počin od běžné činnosti osobnosti, skupiny, organizace, firmy

Propojení města a univerzity prostřednictvím společného dlouhodobého projektu takového rozsahu je samo o sobě vzácné. V Kampusu Hybernská ale navíc jde o vytvoření prostředí, kde by se iniciativní studenti mohli setkávat a společně vymýšlet dílčí projekty a zároveň se učit pracovat s veřejností a seznamovat se spolu navzájem. Obvyklý způsob realizace tzv. třetí role univerzit jsou mediální výstupy, ale zde je cílem fyzické potkávání a spolupráce. Takový projekt má potenciál univerzitu doplňovat, měnit a rozvíjet – její absolventi pak budou nejen vzdělaní, ale také odpovědní a solidární lidé, kteří budou působit příznivé změny ve společnosti.

 
Důvody, které vedly nominovaného k počinu, jeho příběh

Bičovský a Sitek už v roce 2015 spolupracovali na přípravě Pražského kreativního centra, na němž se měla Filozofická fakulta podílet, ale nakonec jí byla pro realizaci projektu nabídnuta budova v Hybernské ulici. Filozofická fakulta v té době hledala nové způsoby, jak spolupracovat s městem a jak se více angažovat ve veřejném prostoru. Nabídka ze strany magistrátu zároveň znamenala začít úplně jinak uvažovat o činnosti univerzity, hledat, co vše by mohla nabídnout městu a jak by doplnila a vylepšila svoji vlastní činnost. Jednou z nejdůležitějších věcí byla starost, aby se měli kde scházet studenti, pro jejichž činnost fakulta nemohla nabídnout mnoho prostoru. Hledání společných zájmů s městem se ukázalo jako výborný způsob, jak začít o univerzitě jako takové přemýšlet – a to přemýšlení stále pokračuje; zahrnuje nejen kulturní a sociální, ale stále ve větší míře i environmentální aspekty společných aktivit. Studenti představují kolem 8 % populace města a mohou svým chování ovlivnit jeho podobu. A v Kampusu mají možnost rozvíjet své projekty i v oblasti ekologie, reuse, sdílené a cirkulární ekonomiky, zazeleňování a komunitních zahrádek.

 
Publikační činnost, odkazy

https://www.kampushybernska.cz/

Nominaci zaslal/a: Jana Dlouhá

Komentáře:

Jan Recman (23.04.2020 9:47:59)
Aktivita Pavla Sitka v oblasti “ekologie” není vázána pouze na Kampus Hybernská. Jako předseda majetkového výboru Městské části Praha 2 mohu říci následující: s Pavlem jsme společně ustavili mezisektorovou spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou, konkrétně s vědeckým Centrem pro vodu, půdu a krajinu, které vede rektor univerzity Petr Sklenička. Cílem naší spolupráce bylo vytvořit soubor opatření pro Prahu 2 v oblasti adaptace urbánní krajiny na klimatickou změnu. Výsledkem této spolupráce je kvalitní studie obsahující opatření v oblasti modré a zelené infrastruktury pro Prahu 2. Ve studii navržená opatření budeme postupně realizovat. Nyní pracujeme na “prochytření” Havlíčkových sadů a práci s dešťovou vodou v dané lokalitě. S ohledem na odvedenou práci, nejen v Kampusu, ale i na Praze 2, plně podporuji tuto nominaci, protože záměry jsou inovativní a daří se je realizovat.
Vít Masare (22.04.2020 14:24:37)
S Honzou Bičovským jsme se potkali v roce 2015 při společné snaze uchovat veřejný charakter komplexu historických budov mezi Staroěmstským a Malým náměstí v jinak masivně zprivatizovaném a od místních obyvatel nebo návštěvníků z Česka odvráceném centru Prahy. Honza zjednodušeně hledal nové prostory pro fakultu. Ty se podařilo společně nalézt na málokomu známém místě v pozapomenuté, byť ještě nedávno výstavní a živé Hybernské a od té chvíle se díky práci celého týmu Hybu zhmotnil fenomén, který nejen že užívá rostoucí množství lidí působících v Praze, ale také obdivuje takřka odkudkoliv a kdokoliv se zájmem o ekologii, kulturu, vědu, výzkum, vzdělávání nebo památkovou ochranu, kdo se o doposavad spíše schovaném a málo známém místě dozví. Loni v létě jsem po Praze provázel velkou delegaci Zelených z vedení Berlína a Hyb bylo místo, kam jsem je bez debat chtěl vzít. Jestli je v mnoha ohledech společenský život Berlína dál než kdekoliv v Česku, v případě Hybu to je naopak. Je to exportní artikl českého úspěchu a know-how, který můžeme směle propagovat kdekoliv v zahraničí a díky jeho iniciátorům a všem, kdo Hyb od té doby podporují!
Nelly Davidová (22.04.2020 13:30:18)
Jako studentka biologie a lektorka environmentální výchovy jsem z tohoto projektu nadšená. Sleduji jeho cestu od úplného začátku a doufám, že se podobné projekty rozšíří i do jiných měst. Třeba i k nám do Plzně.
Rebeka van Overloop (22.04.2020 10:14:20)
Kampus Hybernská spojuje lidi s podobnými vizemi. Díky Honzovi, Pavlovi, ředitelce Emě a dalším jsme mohli na místě otevřít Knihovnu věcí a posunout Kampus zelenějším směrem.
Unikátní je propojení UK - akademického prostředí - s městem - tedy občany a s dílčími projekty (cirkulární hub, studentský dům, kavárna, galerie, divadla, koncerty, inovační laboratoř). Právě díky své diverzitě má Hyb 4 vřelou a nezapomenutelnou atmosféru. V plném provozu hostuje několik paralelních akcí denně - od výstav, koncertů, přednášek, workshopů či promítání přes diskuze, semináře, pracovní schůzky, festivaly - vybere si každý. Myšleno je i na rodiče - k dispozici je dětský koutek, na strávníky - skvělá kavárna, i na místní obyvatele - KH je zapojen do Komunitou podporovaného zemědělství.
Díky Janovi a Pavlovi je Kampus ekologický, kromě INCIENu, Cirkulární dílny a Library of Things Prague využívá dešťovou vodu, otočný nábytek, recykluje materiály a brzy se zazelení. Ač se prostor ještě pořád buduje a renovuje, právě díky těmto tahounům vznikla silná komunita, která již nyní celé místo i koncept oživuje a posouvá dál. Je to krásná spolupráce - zachránila opuštěný chátrající komplex budov a vrátila ho místním lidem.
Petr Žabka (22.04.2020 9:22:55)
Kampus Hybernská je snad nejlepším počinem na Praze 1 za poslední dobu. Je to srdcovka a nominace je opravdu zasloužená! Díky za všechnu odvedenou práci a nadšení.
Mariana Čapková (22.04.2020 8:39:17)
Projekt, který se podařilo zrealizovat ve spolupráci s hl. městem Praha v centru města, je skutečně unikátní a oba nominovaní pánové mají můj hluboký obdiv. Nejen, že stáli u zrodu projektu, ale jsou velkými propagátory a “tahouny” projektu i nyní. Je radost s nimi za Prahu pracovat! Děkuji za jejich nominaci a 100% podporuji!
Jirka Študent (21.04.2020 22:42:31)
Otevření Cirkularniho HUBu bylo tentokrát 11. září na které strašně rád dodnes vzpomínám. Psal se rok 2008, kdy jsem pochopil, jak je téma cirkularni ekonomiky pro společnost zásadní, začal se mu věnovat,což se mimo jiné ukazuje i v dnešní krizové době. Sám jsem snil o takovém podobném místě. Říkal jsem si, že by něco takového mohlo vzniknout namísto OD Kotva. Bum, a ono se to vyplnilo hned za rohem. A za to jsem moc vděčný a hrdý na všechny, kteří se na projektu s obrovskou přidanou hodnotou podílí. Ještě dnes si pamatuji na ten večer...Připravoval jsem nové číslo časopisu Odpadové forum a úvodní sloupek jsem nazval “Cirkularni záře”, kam jsem napsal doslova: “Kde jinde hledat nové možnosti a příležitosti, jak využít odpad jako zdroje, než v nově otevřeném Cirkulárním HUBu. To je totiž nesmírně zářivý moment pro cirkulární Česko! Každý den se dívám na hvězdy a čím déle pozoruji noční oblohu, tím více vidím, jak cirkulárních hvězd přibývá. Bylo neuvěřitelné, jak v den otevření HUBu celá obloha neuvěřitelně zářila. Ta mlhovina v podobě lineárních nájezdníků a barbarů, která plné cirkulární záři brání, se brzy rozplyne, to mi věřte!” Asi jsem dost sentimentalni, no co, jsou to proste krásné vzpomínky a nemám problém přiznat, ze i teď jsem dojaty. Tak držím všechny své cirkularni palce a ať se nadále moc daří!
Marina V. Šternová (21.04.2020 22:18:17)
U zrodu projektu jsem měla tu možnost být od samého počátku. A povedla se skutečně nevídaná věc. Z opuštěného polorozpadlého zatuchlého vnitrobloku v samém srdci Prahy se stalo kulturní a společenské centrum, kde se každý den odehrávají paralelně přednášky, koncerty, semináře, workshopy, výstavy, literární čtení, promítání, vědecké konference a žije to tu skutečným autentickým pražským univerzitním životem. Hybateli projektu byli od počátku Pavel (v té době proděkan FFUK), Jan (v té době proděkan FFUK) a Ema Pospíšilová (ředitelka Kampusu Hybernská), kteří trávili svůj volný čas non stop prací - ať už ve formě organizace, plánování, či shánění podpory a grantů až po fyzickou práci v podobě instalace topení, pokládání podlah, stavby schodišť, apod. Kromě toho, že je projekt svým charakterem v Evropě naprosto unikátní, je ojedinělý zároveň díky svému zcela přirozeně ekologicky odpovědnému charakteru (od témtických projektů, až třeba po splachování dešťovou vodou). Je stále k nevíře, že se něco takového ve vybydleném centru Prahy předimenzované turismem povedlo vybudovat centrum pro autentický kulturní a společenský život Pražanů a místních studentů.
Laura Mitroliosová (21.04.2020 21:01:46)
Jsem rodila Pražačka a celý život sleduji jak se postupně Praha mění. Nekdy k lepšímu, jindy k horšímu. Kdyz jsem sledovala a nakonec se stala i drobnou součástí změn v Kampusu musím smeknout klobouk! Skvělá myšlenka, skvělý koncept, úžasní lidé, perfektní atmosféra a nabitý program! Jsem neskonale vděčná za oživení tohoto vnitrobloku. V Kampusu je místo pro studenty, iniciativy, zpriznene duše, kávičku s pracovní schůzkou, ale i pohoda pro mamky s dětmi. To vše se nese v duchu udržitelnosti a odpovědnosti 😍 Prostě tleskám!
Soňa Jonášová (21.04.2020 20:34:53)
To, co se podařilo vybudovat v samotném centru prahy v bývalém brownfieldu za poslední tři roky, je k nevíře. Z opuštěného prostoru vznikl Kampus, který nápaditostí, naladěním jeho členů a studentů a četností akcí od odborných přednášek po kulturní akce, nemá obdob. Mezioborový přístup kombinující ekologické projekty osvětového charakteru s výzkumnými aktivitami, mezi které patří i tvorba prvního českého cirkulárního skenu pro město Prahu, které rozhýbalo celou řadu pilotních projektů, je unikátní rozsahem i hloubkou. Jan i Pavel do projektu věnovali nejen tisíce hodin vlastního času, ale vytvořili i celou řadu synergických vazeb, nových projektů, dali prostor myšlenkám, které spojují nejen lidi, ale i nápady. Díky aktivitám v Kampusu se nám podařilo nastartovat celou řadu důležitých otázek od cirkulární ekonomiky ve stavebnictví, po reformní myšlenky u zeleného zadávání a jsme vděční, že Kampus Hybernská je centrem inovací. Osobně považuji tento projekt za ojedinělý - na podobné jsem narazila jen v Holandsku a stále se mi těžko věří, že se něco podobného v Praze povedlo!
Jiří Dlouhý (19.04.2020 8:44:30)
Kampus Hybernská je populární nejen mezi studenty, kteří jej považují za vhodné místo pro neformální schůzky – a jen tak mimochodem přitom přímo ze zdejšího prostředí „nasávají“ životní styl, který je založen na skromnosti, odpovědnosti, a vzájemné podpoře. Slouží například i nám, když potřebujeme uspořádat seminář, a chceme představit Univerzitu v tom lepším, environmentálně i sociálně odpovědném světle. Škoda jen, že UK si tyhle principy nechce začlenit do svého „genetického kódu“, a neprosazuje je obecně – to by mělo velký dopad na společnost. Právě pro celkovou nepřízeň, kterou projevuje podobným snahám, je založení Kampusu Hybernská vyjímečným počinem – a cena za ekozásek udělená jejím iniciátorům by mohla příznivě ovlivnit poměrně vyhrocené debaty, které na toto téma právě probíhají.
Přidat zprávu