Juraj Lukáč

Juraj Lukáč

Náčelník Lesoochranárského zoskupenia VLK

Představení dlouhodobého přínosu

 
Představení osobnosti nominované na Cenu Josefa Vavrouška

Nominuji Juraje Lukáče, náčelníka Lesoochranárského zoskupenia VLK na cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje.

 
Čím inspiruje její příběh, proč je podle navrhovatele důležité, aby cenu dostala

Juraj už od sedmdesátých nebo osmdesátých let 20. století věnuje veškerý svůj čas ochraně lesních ekosystémů. Jeho chápání lesního ekosystému jako celku je velmi hluboké a zároveň podložené současnou úrovní poznání v biologii (a v jeho oblíbené kybernetice 😊 a v dalších oborech). Z tohoto pramene vychází jeho často odvážné aktivity s významným dopadem na stav lesů – nebo lépe řečeno lesních ekosystémů, především na Slovensku. Jako první začal zakládat v regionu střední a východní Evropy soukromé lesní rezervace – a inspiroval k výkupu lesů za účelem ochrany mnoho následovníků. Nejnověji dosáhl se svým týmem na počátku roku 2019 vyhlášení rezervace Roháčia v Cerovej vrchovině na středním Slovensku. Před tím již byly jeho zásluhou vyhlášeny soukromé rezervace Vlčia (Čergov) a Rysia (Strážovské vrchy). Kromě toho se zasloužil o zřízení nebo rozšíření několika dalších státních přírodních rezervací (Udava, Suchá Dolina, Bisce). Boj se nyní vede o vyhlášení NPR Pramene Vydrice a Rydošová. Nebojí se lobbyingu a vytváření tlaku na nejvyšší stupně mocenské hierarchie státu, a dosahuje díky tomu výsledky.

 
Jaké jsou výsledky činnosti nominovaného, co všechno se mu podařilo dokázat

Již od roku 1993 (pomalu 30 let!) je vůdčí postavou – náčelníkem – Lesoochranářského zoskupenia VLK. Za tu dobu se mu podařilo vybojovat celou řadu bitev v ochraně lesních ekosystémů. Ať již jde o vykupování lesů a zakládání soukromých rezervací, podněcování vyhlašování státních rezervací, legislativní lobbying v ochraně velkých šelem, vydávání literatury k tématu ochrany lesních ekosystémů, vstupování do lesních hospodářských plánů zejména s cílem omezit holosečné hospodaření v lesích a mnoho dalších aktivit. Výčet jeho úspěšných akcí by byl asi nekonečný, jmenujme např. vítězství v dlouhodobé kampani „BIOMASAKER“ proti drancování slovenských lesů z titulu dotací na energetickou štěpku, nebo úplně nejnověji úspěšnou dohodu s úřady o ochraně Morského oka na Vihorlatě. Proti destruktivním záměrům dokázal během několika dní vybudit občanskou iniciativu, která díky 70.000 podpisům pod petici pomohla kauzu vyhrát. Aktuálně se mj. poměrně úspěšně angažuje i v boji proti používání pesticidů v lesnictví. Juraj svým životem inspiroval obrovské množství lidí k tomu, aby se sami podle svých možností zasadili o ochranu lesních ekosystémů. Zároveň zůstává svůj, nepodléhá žádným módním ideologiím v ochranářském hnutí. Nastavuje zrcadlo tradičním přírodně-ochranářským aktivitám, které v ČR představuje např. ČSOP. Jsou to dva různé přístupy: ČSOP často „zahrádkaří“ – udržuje relikty společenstev, které se vyvinuly v kulturní krajině (viz klasické sečení luk). Možná, že by bylo lepší říkat tomu obecně spíš „ochrana kulturní krajiny“ než „ochrana přírody“. Aby bylo jasno: nic proti tomu nemám, velmi si aktivit ČSOP a dalších vážím. Ovšem pokud se bavíme o „ochraně přírody“, chápu to více jako ochranu přírodních procesů. Přesně takový přístup zaujímá ve své práci i Juraj Lukáč. Nechat přírodní procesy nerušeně (tedy „bezzásahově“) probíhat a s úžasem je sledovat. A třeba také nebránit lidem, aby do takových území chodili (zdůrazňuji chodili). Ovšem bez podpory turistické infrastruktury, pěkně křovím a bažinami 😊 Znamená to nechat na některých místech průchod sukcesi, „živelné“ přeměně hospodářského lesa na divočinu a podobně. Něco, co mnoho klasických ochranářů kulturní krajiny asi těžko akceptuje. Na Slovensku tak Juraj usiluje kampaní „Všetko pre nič“ o 10% bezzásahové území. Vzhledem k množství hor a lesů to podle mého názoru pro Slovensko představuje velmi dobrý plán. Každopádně v Česku postrádám někoho, kdo by vůbec byl ochoten a schopen diskusi o strategii ochranářských aktivit vést. V tom vidím Jurajovu jedinečnost. Občas jeho východoslovenský svéráz není ostatním po chuti, což ale nijak nesnižuje jeho reálné zásluhy. Jeho cílem je prostě ochrana lesních ekosystémů, které jsou v důsledku základem ekologické stability v regionu.

 
Co pro navrhovatele nominovaný člověk znamená

Obdivuji Juraje – jeho tah na branku, inteligentní a často velmi vtipný přístup k řešení problémů, velmi často z pozice slabšího. Neutuchající energie, sociální inteligence a vynikající vyjednávací schopnosti, odvaha a otevřenost. Vážím si toho, že jsme přáteli.

Nominaci zaslal/a: Stanislav Kutáček

Komentáře:

Anika Chalupská (20.04.2020 22:05:04)
Vše, co obdivuji na vlcích, obdivuji i na Jurajovi :)
Přidat zprávu