Zdeněk Špíšek

Zdeněk Špíšek

vědecký pracovník - Univerzita Palackého v Olomouci

Nominovaný počin

 
Představení nominovaného počinu

Stromy pro Moravský kras je dlouhodobý projekt v rámci festivalu Rajbas, jehož smyslem není jen péče o krajinu, ale i snaha vychovat budoucí sadaře. Projekt běží již 4. rok. Jen v loňském roce díky němu bylo vysazeno 501 ovocných vysokokmenů a 300 keřů. Práce se nezaměřuje jen na Moravský kras, dlouhodobým počinem je i záchrana krajových odrůd jeřábu oskeruše. Tyto stromy naši předkové pěstovali po staletí, postupně ale z krajiny mizí. Za posledních 10 let Z. Špíšek tyto odrůdy znovuobjevil, namnožil a letos budou vysazeny v 1. oskerušovém genofondovém sadu, zaměřeném na odrůdy.

 
Kdo za tímto počinem stojí? Co pro navrhovatele znamená a čím inspiruje? A jak může inspirovat další

Výsadba stromů a péče o ně rozhodně není One Man Show. Je to především soustavná práce celého týmu lidí, v tomto případě složeného z dobrovolníků ze spolku Horizont Blansko a obyvatel z obcí Moravského krasu. Workshopů, přednášek a akcí se zúčastňují jak mladší generace, které díky projektu získají potřebné vědomosti jak se starat o dřeviny na vlastní zahradě, tak i mladé rodiny s dětmi, které motivuje výsadba stromů v krajině. V neposlední řadě jsou velkou pomocí i starší generace, které se často účastní akcí, aby si osvěžily postupy při údržbě dřevin. Práce všech těchto lidí je pro mne ukázkou toho, jak by se měl člověk k přírodě chovat. Neměl by jen brát, ale i vracet. Celkové výsadby a řezy dřevin nejsou činností ,,okrašlovacího‘‘ spolku, ale jedná se o systematickou péči o krajinu ve spolupráci s AOPK. Pod odborným vedením dendrologa Zdeňka Špíška se tak postupně vrací do krajiny staré ovocné odrůdy. Daří se však vysazovat i původní krajové odrůdy pro příští generace.

 
Čím se odlišuje nominovaný počin od běžné činnosti osobnosti, skupiny, organizace, firmy

Krajina střední Evropy se za posledních 50 let značně změnila. Díky změnám v zemědělství ubyl prostor pro stromy, zvláště ty ovocné. Ve městech jsou stromy spíše přítěží a ovoce a listí je považováno za odpad. Dříve bylo běžné jít krajinou a u cesty si utrhnout třeba jablko. Dnes tomu bohužel již tak není. Z krajiny tak mizí krajové odrůdy a další ovoce jako kdoule, mišpule a oskeruše. Velké lány polí jsou bohužel osety jen po několik měsíců v roce, díky čemuž dochází k vysychání a erozi krajiny. Výsadba stromů ve volné krajině napomáhá zadržení vody a brzdí postupné vysychání.

 
Důvody, které vedly nominovaného k počinu, jeho příběh

Zdeněk Špíšek je člověk, který se rád toulal po světě, nejčastěji s malou skupinou lidí, batohem na zádech a fotoaparátem na krku. Rád předával informace o živé i neživé přírodě, a to nejen při práci s mládeží, ale i jako průvodce. Po těžkém úrazu v horách se ale jeho možnosti a aktivity značně zúžily. Po měsících na vozíku a více než roce po nemocnicích se však znovu dokázal postavit na vlastní nohy a svou energii zaměřil na to, co mu bylo vždycky blízké, na přírodu. Začal vysazovat stromy kolem sebe a obnovovat dřívější ráz krajiny. Ze začátku všechny nové stromy rouboval sám, ale jak přibývalo výsadeb, začal spolupracovat i s dalšími ovocnáři. Dnes tyto výsadby nejsou dílem jednotlivce, díky workshopům a výsadbovým akcím, které Zdeněk Špíšek organizuje, nadchnul řadu lidí a vytvořil funkční komunitu, která soustavně pečuje o obnovu naší krajiny.

Nominaci zaslal/a: Romana Špíšková

Komentáře:

Nejsou tu žádné komentáře.

Přidat zprávu



Aktuálně probíhají nominace až do 30.04.2021 Nominujte