Ivan Stříteský

Ivan Stříteský

filmový dokumentarista

Představení dlouhodobého přínosu

 
Představení nominované osobnosti

Ivan Stříteský (nar. 14.3. 1956) vystudoval agronomickou fakultu brněnské zemědělské univerzity. Už za studií se začal věnovat amatérskému filmu. Po absolutoriu nastoupil jako ekonom do zemědělského družstva na Prostějovsku a veškerý volný čas a prostředky věnoval angažované dokumentární tvorbě o ochraně přírody. Po sametové revoluci Ivan opustil zaměstnání v zemědělství a začal se věnovat tvorbě videodokumentů profesionálně s důsledností až zarputilostí, která nemá obdoby. Díky své trpělivosti a vzácnému pozorovacímu talentu se mu podařilo nashromáždit unikátní snímky přírody ve všech jejích podobách. Do filmování dává Ivan veškeré finance i volný čas. Je-li zrovna počasí a je šance na zachycení rozkvétajících luk, hnízdících ptáků, detailu v hospodaření, důsledků povodně, sezónní zemědělské činnosti, tak Ivan neváhá cestovat přes půl republiky, aby situaci zachytit za správného světla. Ivan se dokázal obklopit výjimečným okruhem lidí, odborníků, praktiků, hospodářů, kterých se dokáže vyptávat na podstatu věci a vtělit jejich znalosti do svých dokumentů. S jeho dokumenty pracují vzdělávací instituce, univerzity i základní školy, řada z nich byla odvysílána v České televizi a celkově ovlivnily desítky tisíc lidí všech generací.

 
Představení činnosti nominovaného

Ivan Stříteský se od počátku osmdesátých let minulého století systematicky věnuje tvorbě angažovaných filmových dokumentů o přírodě, krajině a vztahu lidí k nim. Natočil jich asi 70. Jeho snímky na 8 mm filmu z osmdesátých let ve své době sehrávaly důležitou mobilizační roli pro ochranářské hnutí, zaujaly na festivalech amatérských filmů (např. TSTTT Uh. Hradiště) a dnes jsou cenným svědectvím doby a celého ochranářského hnutí. Např. dokument o záchraně koniklecové rezervace Kamenný vrch uprostřed brněnského sídliště, film o obraně Podkomorských lesů proti kácení pro autodrom, dokumenty o mizející lužní krajině pod Pálavou (Pod horou Venušinou a Chvála bláznovství) o lesníkovi Aloisi Indruchovi z Vlárského polesí, který ubránil bučiny od přeměny na smrkové monokultury (Gazda) nebo o mizející krajině a lidech žitkovských Kopanic (Horenka Chabová). Od devadesátých let natáčel už videotechnikou různé typy zejména vzdělávacích pořadů i angažovaných dokumentů o přírodě a o tématech, které jsou dnes znovu aktuální (hospodaření v krajině, ohrožení půdy, sucho, povodně). Za všechny jmenujme např. oceněné snímky Napojme prameny, Silva Gabreta, Živý plášť planety Země - GEODERMA.

 
V čem je nominovaná osobnost a její počin výjimečný a inspirativní?

Neznám cílevědomějšího a houževnatějšího člověka. Objevuje se zcela nečekaně a zadává úkoly, které vždy se skřípěním zubů do puntíku splním. Na povel najdu ruměnice ve sněhu, naženu netopýra před kameru a přesvědčím ho, aby se usmíval, uprostřed noci zajedu otevřít bránu do lipkových zahrad. Musím to udělat, abych se stala alespoň drobným pomocníkem při vzniku zcela ojedinělých filmových projektů. Poprvé v roce 1985 na Kamenném vrchu při natáčení Interpelace. Když jsem navrhovala Ivana na ocenění posledně, byl jeho rekordmanem film Jak roste chléb, který několikrát týdně sledují děti při stejnojmenném výukovém programu Lipky. V současné době ho předběhl film Geoderma, který využíváme při výuce dětí, vysokoškoláků a učitelů a sledujeme jejich úžas nad nečekanými informacemi i záběry.

Nominaci zaslal/a: Hana Korvasová

Komentáře:

Ladislav Miko (07.04.2022 16:42:42)
Jak nepodpořit Ivana, matadora filmové tvorby z přírody a o přírodě, tvůrce desítek skvělých filmů které provázejí dnes už generace lidí! Byť mohu být obviněn ze subjektivity či zaujatosti kvůli naší společné práci na filmech o Šumavě či půdě, Ivanova píle, zaujetí, nekonečná trpělivost a buldočí zaujetí, jakož i stálá snaha nejen dokumentovat, ale hlavně sdělovat to podstatné z našeho životního prostředí jsou podle mého objektivně ojedinělé a hodné ocenění. Cena by Ivanovi velmi slušela.
Přidat zprávu